Státní okresní archiv Tachov

Archiv

Státní okresní archiv Tachov
Plánská 2037
347 01 Tachov

tel.: +420 374 722 119
fax: +420 374 720 083

E–mail: soka-tc@soaplzen.cz
web: www.soaplzen.cz/soka-tc

Působnost archivu se vztahuje na území okresu Tachov.

Stručná historie archivu

Zájem o písemně podchycené historické dědictví se začal v regionu probouzet pozvolna od 19. století. V té době začala být aktivně činná první generace vlastivědných pracovníků, reprezentovaná např. Josefem Stocklöwem a Josefem Köferlem v Tachově, Karlem Ludwigem Watzkou ve Stříbře, Eduardem Senftem a Georgem Weidlem v Plané či Wilhelmem Schöftem a Wenzlem Mayerem v Kladrubech. Opravdový zájem o písemné dokumenty, jejich záchrana a prvotní soupisy starých dokumentů uložených v tehdejších městských spisovnách, jsou spjaty se jménem stříbrského gymnaziálního profesora Georga Schmidta. Toho je možné považovat za zakladatele archivní péče na vymezeném území. Byl to právě on, kdo jako konzervátor památkové péče poprvé podchytil na počátku 20. století dochované písemnosti ve většině měst regionu.

Georg Schmidt byl v regionu rovněž prvním „archivářem“, a to ve Stříbře. S tímto městem pak byly „archivní dějiny“ svázány až do roku 1994. Na zpočátku dobrovolnou instituci městského archivu (od roku 1906) a muzea navázala po roce 1945 nově konstituovaná archivní síť. Ve Stříbře bylo tehdy již městské muzeum i s archivem obsazeno ihned po roce 1945 Adolfem Samcem, jehož zásluhou bylo shromáždění sbírek rozchvácených na sklonku války a postupné soustřeďování archiválií z území okresu Stříbro. Řádný okresní archiv ve Stříbře byl však zřízen jako poslední v plzeňském kraji v roce 1955 (až v roce 1956 získal prostory). První pracovnicí stříbrského okresního archivu byla Bohuslava Lohrová, kterou v roce 1957 vystřídal první vysokoškolsky vzdělaný archivář Vladimír Bystrický, kterým byly v archivu zavedeny moderní evidence archiválií. Po jeho odchodu do Státního oblastního archivu v Plzni v roce 1959 (v letech 1964–2003 byl i jeho i ředitelem), se stal stříbrským okresním archivářem Václav Kleinhampl. Za doby jeho dlouhého působení došlo ke sloučení okresu Stříbro s tachovským okresem, což se odrazilo i v názvu archivu a ve zdvojnásobení pracovníků okresního archivu na 2 osoby.

V okrese Tachov vznikl archiv až po druhé světové válce v souvislosti s první archivní normou – vládním nařízením č. 29/1954 Sb. Počátek tachovského archivu byl spojen obdobně jako ve Stříbře s problémy s prostorovým vybavením i personálním obsazením. Prvním tachovským archivářem se v roce 1955 stal Alois Zbořil, který ihned zahájil přebírání nejohroženějších dokumentů do nově vzniklého archivu, jehož prvním sídlem se stal bývalý františkánský klášter. V roce 1959 dostala archiv na starost Anežka Černá a již o rok později došlo ke sloučení se stříbrským archivem.

Po sloučení obou archivů došlo také na zajištění dokumentů z obcí ležících doposud na území zaniklého okresu Mariánské Lázně. Jednalo se zejména o bohatý archiv města Planá, ale i dalších obcí části Mariánskolázeňska, která v roce 1960 připadla do rozšířeného okresu Tachov. Vedoucí sloučeného archivu, Václav Kleinhampl, spolu s bývalou tachovskou archivářkou Anežkou Černou pak zahájil první pořádací práce v archivu. S přibývajícím materiálem uloženým v archivu začalo docházet k problémům s jeho umístěním. Tyto problémy vygradovaly za Jiřího Janouškovce, který archiv vedl v jeho nejtěžším období v letech 1976–1993. Přestože existovaly plány na úpravu budovy bývalého minoritského kláštera ve Stříbře na archiv, situace se stále zhoršovala a došlo k vystěhování archivu ze stříbrské radnice do protější několik let nevyužívané budovy školy, mnohem menších prostor v Benešově ulici a několika depozitářů mimo Stříbro (zrušená škola ve Skapcích, část zámku ve Svojšíně, depozit v budově MNV Kladruby, sklad Geoindustrie v Tachově a garáže v budově bývalého Okresního výboru KSČ v Tachově). Situace se začala obracet k lepšímu až po roce 1993, kdy byla zahájena adaptace budovy v tachovských kasárnách. K definitivnímu opuštění Stříbra jako sídla archivu došlo v roce 1994, kdy byla jeho ředitelkou Markéta Novotná.

K zásadní změně došlo v souvislosti s chystaným zánikem dosavadního zřizovatele – okresního úřadu. Od 1. srpna 2002 se archiv stal vnitřní organizační jednotkou Státního oblastního archivu v Plzni a tento stav trvá dodnes.

Přehled archivních souborů

Vertical Tabs

Literatura o archivu

EDL, Jan. Archivy (pasáž o SOkA Tachov), in: Plzeňsko, příroda – historie – život, Praha 2008, s. 727–728.

NOVOTNÁ, Markéta. Archivy a muzea, Střediska dokumentace k dějinám podnikání, in: Historie a současnost podnikání na Mariánskolázeňsku, Tachovsku a Stříbrsku, Žehušice 2003, s. 157–161.

NOVOTNÁ, Markéta. Archivy na Tachovsku a Domažlicku (pasáž o SOkA Tachov), in: Český les, příroda – historie – život, Praha 2005, s. 403–409.

NOVOTNÁ, Markéta. , Das Kreisarchiv Tachov und seine Bestände, in: Spurensuche Region Grenzgänge, Festschrift für Franz Busl zum 70. Geburtstag, Pressath 2002, s. 21–27.