BayHStA, Grafschaft Sponheim Urkunden

Heinrich, biskup tridentský, říšský kancléř píše Nikolausovi, efekt biskupství řezenského, kancléř Království českého ohledně kolace proboštství nadačního kláštera P. Marie v Cáchách, který náleží českému králi Janovi, 8. června 1313 (č. 138); Balduin, arcibiskup trevírský slibuje ze svého hradu Balduinsec, které se před nedávnem ujal, bratrům Simonovi a Johannu, hrabatům ze Sponheimu a jejich právoplatných dědicům, že je nepoškodí. Hrabata ho ujistila, že mu budou pomáhat proti komukoliv a také přispějí radou; tyto osoby vynímají: zde: král český Jan, synovce Balduina, a jeho dědice na lucemburském hrabství, 6. srpna 1325 (č. 195); usmíření biskupa trevírského s Lorettou, hraběnkou ze Sponheimu, jakožto ručitele ceského krále Jana, 7. července 1328 – 4. května 1330 (č. 206, 207, 221); comes hirsutus Konrád uzavírá oboustranně doživotní spojenectví se svým příbuzným Johanem, hrabětem ze Sponheimu proti komukoliv. Konrád z toho vynímá různé osoby, pokud tito budou ve válce proti Johanovým kapitánům, zde: český král Jan, 22. dubna 1339 - 19. srpna 1339 (č. 282, 286); český král Jan a hrabě lucemburský osvědčuje Walramu, že dluží hraběti ze Sponheimu za vykonané služby 600 zlatých; k tomu si zasluhuje 1000 zlatých za služby, které Walram vykonal prostřednictvím rytířů a svých manů pro trevírský kostel (Treveren.), 31. října 1339 (č. 289); hrabě Jan ze Sponheimu, pán na Kreuznachu pověřuje [Eberharda] Kindelmana, Simona, faráře Heinricha, jakož i oba písaře Johann i Johanna provedením různých nařízení: zde: českému [králi] je třeba poukázat 1000 liber na Gutenberg, 18. února 1340 (č. 290); různé listiny římského krále Karla, českého krále, [patrně však v hodnosti římského krále], 13. února 1349 – 4. října 1370 (č. 365, 368, 393/1-3, 397-399, 410, 411, 446, 448, 459, 460, 480, 498, 507, 511, 545/I-II, 546, 548/I-II, 549/I-II, 550, 554/I-II, 556/I-II, 557); hrabě Walram ze Sponheimu osvědčuje, že on i jeho dědici Frona Byschoffe, měšťana pražského, jehož dědici nebo majiteli listiny jsou dlužni 800 drobných zlatých, které jsou ve Frankfurtu v oběhu, kvůli hřebci koupenému od Frona, 2. září 1369 (č. 533); Václav český, vévoda lucemburský, lotrinský, brabantský a limburský, markrabě Svaté říše římské a jeho žena Johanna, vévodkyně vévodství a markraběnka markrabství osvědčují: jejich příbuzný hrabě Johann ze Sponheim starší jse stal spolu s Johannem [z Walcourtu] pánem z Rochefortu ručitelem vůči hraběti Ruprechtovi z Nassau na částku 4333 zlatých kvůli uvěznení Baesweilera dle hlavní listiny o tom vystavené, 9. září 1373 (č. 581); Václav český, vévoda lucemburský, lotrinský, brabantský a limburský, markrabě Svaté říše římské osvědčuje, že jeho radové hrabě Johann ze Sponheimu a Konrád, pán na Schleidenu urovnalo před ním své spory, 30. prosince 1381 (č. 673); různé listiny římského krále Václava, krále českého, [pravděpodobně však v hodnosti římského krále], 29. ledna 1386 – 26. listopadu 1413 (č. 727, 728, 735, 736, 740-742, 760, 761, 785, 787, 814, 839, 842, 848, 872, 885, 889, 890, 911, 914, 1070); papež Urban VI. zplnomocňuje Filipa, biskupa z Ostie, legáta Svatého stolce, který v této hodnosti má jet do královské říše Francie, Čech, Navarry etc. v záležitostech Římské kurie, aby dovolil opatům, králům, královnám, knížatům, markrabatům, lantkrabatům, hrabatům, více-hrabatům a ostatním osobám stavu obojího pohlaví, aby s sebou vozili přenosné oltáře s náležitou úctou a na vhodných místech nechávali slavit mše svaté ctihodnými duchovními, 9. května 1387 (č. 751/*); římský král Václav, král český dává jako král český a kurfiřt Svaté říše římské své potvrzení a svůj souhlasný list k listiněm kterou vystavil jako římský král a v níž dovolil svému radovi hraběti Johannu ze Sponheimu [mladému], aby vykoupil královský dvůr v Bohlu od dědíců Heinricha von der Wiesen, 1. dubna 1388, toté také jako římský král, 6. dubna 1388 (č. 756, 757); hrabě Wilhelm ze Schaunbergu a rytíř Johann ze Schönfeldu osvědčují: hrabě Johann ze Sponheimu mladý, který měl spor s hrabětem Emichem z Leiningenu a ještě stále s ním ve sporu je, řekl v jejich přítomnosti k Filipu z Geroldsteinu, který byl tehdy s hrabětem Emichem v Praze, v Praze na královském dvoře u farního kostela sv. Benedikta v pátek po sv. Kateřině (27.11.), že se hodlá kvůli těmto sporům domáhat práva u římského krále [Václava], jak už to hraběti Erichovi dříve nabízel, etc. etc., 5. ledna 1395 (č. 840); Jobst, markrabě moravský, na Bor{v}iwoy von Swinar{v}e, zemský správce v Alsasku ohledně turských grošů na celních poplatcích na řece Selz, 26. září 1397 – 9. dubna 1398 (č. 902, 912, 915); Bernard, markrabě bádenský osvědčuje: protože se jeho bratranec hrabě Johann ze Sponheimu rozhodl jet do Čech proti neveřícím husitům, slíbil během jeho nepřítomnosti a pro případ, že by Johann zemřel, že bude chránit jeho manželku Walpurgu ve Wittumu a Morgengabe, 5. září 1421 (č. 1146); Armbruster Stephan Turcke z Ústí osvědčuje, že byl ve sporu s Johannem Bernerem z Curychu, 6. května 1423 (č. 1171)