Signatury bohemik:
62, 67, 68, 126, 133, 148, 149, 159, 184/1, 184/2, 185, 204/1-3, 214, 217, 222, 231/2*, 262, 303, 834
Popis bohemik:
Ověření: český a polský král Jan Bohemie a Polonie potvrzuje jako kurfiřt privilegium krále Ludvíka IV. pro říšské město Augšpurk, 9. dubna 1316 (č. 62); privilegium: český a polský král Heinrich [Korutanský] Bohemie a Polonie poskytuje měšťanům a kupcům říšského města Augšpurku glejt v jejich zemích (A), totéž od královny Adelheidy, 26. května 1320 (č. 67, 68); privilegium:císař Karel IV. poskytuje říšskému městu Augšpurk a jeho kupcům vzhledem k jejich věrným službám pro říši tatáž obchodní práva ve městě Praze, jako mají i kupci říšského města Norimberku, 16. října 1356 (č. 126); privilegium: císař Karel IV. poskytuje kupcům říšského města Augšpurk pro jejich obchodování v Čechách [Beheim-Böhmen], Polsku a na Moravě [Merhern-Morava] svou ochranu, glejt a všechna ostatní práva, jako mají i kupci z Norimberka, 2. února 1361 (č. 133); prohlášení o závazku: král český Václav potvrzuje říšskému městu Augšpurk pro případ, že bude (A) zvolen králem po smrti svého otce, císaře Karla IV., spojenectví proti všem hrozbám ohrozujícím říšské město, 23. dubna 1370 (č. 149); smlouva o narovnání: císař Karel IV. se smiřuje s říšským městem Augšpurkem ve sporu o ochranu židů, ruší všechny listiny, které vystavil proti říšskému městu a a uděluje říšskému městu znovu všechna jeho privilegia, přičemž tím nejsou dotčena ujednáné uzavřená mezi říšským městem a jeho synem a dědici, českým králem Václavem [Během-Böhmen], 11. prosince 1374 (č. 159); soudní listiny ke sporu města Augšpurk s Wilhelmem Frownbergerem z Haagu [Hag] před dvorním soudem v Praze, 28. března 1392 – 14. února 1397 (č. 184/1-2, 185, 204/1-3, 214); mandát: král Václav oznamuje všem stavům říše a Království českého [Beheim-Čechy], že poskytl říšskému městu Augšpurku šestitýdenní doprovod na cestu ke královskému dvoru, 28. července 1399 (č. 222); smlouva o spojenectví: arcibiskup mohučský Jan II. Me(e)ncz [Me(e)NCR-Mainz], arcikancléř říše v Německu, markrabě bádenský Bernard I., hrabě württemberský Eberhard III. [Wirtemberg -Württemberg], jakož i různá švábská říšská města uzavírají spojenectví za účelem poskytnutí oboustranné pomocu a to i vojenské, přičemž se mají shromáždit vojska markraběte bádenského v Bádenu, vojska hraběte z Württemberga ve Stuttgartu [Stu(e)ggarten -Stuttgart], vojska říšského města Štrasburku ve Štrasburku a vojska všech ostatních měst v Ulmu a stanovit, kteří dřívější spojenci z nynějších smluvních partnerů budou vyňati ze zdejšího svazku týkajícího se oboustranné povinnosti pomoci, zde: Království české [Během-Čechy] a další biskupové a hrabata pro arcibiskupa mohučského, 14. září 1405 (č. 231/2*); listina krále Zikmunda, uvnitř zmíněno: Mladá Boleslav/Jungbunzlau, 1422 (č. 262); psaní krále Alberta II. městu, v němž prosí o pomoc proti Čechám a Polsku, jakož i proti Turkům, 20. dubna 1439 (č. 303); dekret císaře Rudolfa II. ohledně císařské výzvy učiněné Antonem a Raymundem Fugger vůči svým bratřím Filipu a Octaviánovi Digger, ve které je jim uloženo, aby podali před příslušným soudem v Augšpurku proti svým bratřím žalobu, přičemž dekrety byly doručeny augšpurským vyslancům v Praze, 22. února 1595 (č. 834)
Poznámky:
Diesselbe Verpflichtungserklärung wie Nr. 149 erhielten auch die Reichsstädte Kaufbeuren und Nördlingen.