Státní okresní archiv Písek

Archiv

Státní okresní archiv Písek
Nádražní 2149
397 01 Písek

tel.: + 420 382 210 342, +420 382 210 348

E–mail: posta@pi.ceskearchivy.cz
web: www.ceskearchivy.cz/statni-okresni-archivy/pisek/soka-pisek

Působnost se vztahuje na území okresu Písek.

Okresní archiv v Písku byl zřízen k 1. lednu 1953 jako součást tehdejšího Okresního národního výboru v Písku. Původně byl umístěn v budově bývalé věznice č. p. 121 na Velkém náměstí v Písku, od 1. listopadu 1973 sídlila centrála v městečku Mirovicích až do listopadu roku 2000. Tehdy se vrátila do okresního města do budovy v Nádražní ulici, kde původně sídlil Ústav pro výzkum a vývoj ekonomiky a řízení pletařského průmyslu, v letech 1989–1999 pak Okresní ředitelství Policie ČR. Zbývající část archiválií z písecké věznice byla přestěhována v létě roku 1985 do bývalého kláštera sv. Anny v Čížové, který archivu slouží jako depozitář dodnes.

V souvislosti s územní reorganizací státní správy převzal Okresní archiv v Písku k 1. červenci 1960 do své péče také archivní fondy z Okresního archivu v Milevsku, který byl tímto zrušen.

Od roku 1990 byl Okresní archiv v Písku (od roku 1992 Státní okresní archiv Písek) odborným zařízením Okresního úřadu v Písku, který jej spravoval a provozoval ze svého rozpočtu až do 1. srpna 2002, kdy se stal vnitřní organizační jednotkou Státního oblastního archivu v Třeboni stejně jako ostatní státní okresní archivy v Jihočeském kraji.

Přehled archivních souborů

Vertical Tabs

Obecný popis fondů

Státní okresní archiv Písek všestranně pečuje o uložené archivní fondy okresního i místního významu. Archivní fondy okresního významu se týkají okresní politické správy, okresní samosprávy, justiční správy, státní finanční správy, školské správy atd. Archivní fondy místního významu tvoří kromě archivů měst (Písek, Milevsko, Mirovice, Mirotice, Protivín) také archivy obcí, národních výborů, farních úřadů, cechů, živnostenských společenstev, škol, spolků apod. V SOkA Písek jsou také uloženy osobní pozůstalosti některých významných osobností regionu, např. městského archiváře Augusta Sedláčka (část 1850–1956), básníka Adolfa Heyduka (1848–1923), hudebního skladatele Františka Gregory (1838–1944), vlastivědného pracovníka Josefa Kytky (1940–1966), apod. a archivní sbírky, např. I. světová válka (1914–1918), Sbírka okupační evidence obyvatelstva, okres Písek 1940–1945 (1965), Okupace ČSSR 1968 (1968–1971), sbírka fotografií, sbírka map a plánů, sbírka soudobé dokumentace, sbírka novinových výstřižků atd.

Největším archivním fondem co do počtu běžných metrů je Archiv města Písek (1308) 1420–1945 (1950), který se skládá jednak ze starší Sedláčkovy manipulace s dokumenty převážně ze 17.–19. století, (tříděné městským archivářem Augustem Sedláčkem věcně, tj. podle pertinenčního principu), a jednak z manipulace městského úřadu s dokumenty z let 1850–1945. Městské knihy se v něm dochovaly od 15. století a listiny dokonce až od 16. století. Součástí tohoto archivního souboru jsou i nejstarší archiválie uložené v SOkA Písek. Jedná se o dva zlomky latinských graduálů přibližně ze 14. století a o píseckou městskou knihu v pozdější době nazývanou „Staré knihy pamětní“, ve které začínají zápisy v roce 1420 a pokračují pak do konce 16. století. V obou manipulacích výše zmiňovaného archivního fondu se velké množství archiválií vztahuje k píseckým lesům, např. lesní mapy Mannovy z roku 1759, Feldekovy z roku 1781 a Wiehlovy z let 1816–1818, velký soubor fotografií a negativů z první poloviny 20. století dokumentující lesní porosty a budovy.

Nejstarší listinou ve Státním okresním archivu Písek je listina z roku 1499, kterou král Vladislav II. uděluje městečku Miroticům dva jarmarky ročně. Významnou část archivního souboru Archiv města Mirotice tvoří dokumenty o loutkáři Matěji Kopeckém, rodu Alšů a předcích dramatika Ladislava Stroupežnického. Dochoval se také list městské rady z roku 1451 a městské knihy od roku 1531. Archiv města Mirovice obsahuje městská privilegia z let 1594–1748 a městské knihy od roku 1542. Vzácnou archiválií milevskou jsou registra smolná, která obsahují opisy rozsudků z let 1562–1595, jež byly pořízeny z dnes již neexistujících originálů v letech 1728–1754. Toto ukazuje na skutečnost, že vzhledem k četným požárům a sporům se strahovskou vrchností se v milevském městském archivu dochovaly dokumenty ve větší úplnosti až od konce 17. století. Výjimečnými archiváliemi města Milevska jsou pak operáty ze sčítání lidu z roku 1857.

Celkový počet archivních souborů a běžných metrů

Archiv pečuje o 1782 archivních souborů v celkovém rozsahu 3352,94 běžných metrů (stav k 31. 12. 2012).

Výběr nejdůležitějších fondů

1. Instituce státní správy politické, finanční, justiční

Politická správa

Okresní úřad Písek I (1780) 1850–1948 (1960); Okresní národní výbor Písek (1943) 1945–1992 (1996); Okresní úřad Milevsko (1795) 1850–1945 (1951); Okresní národní výbor Milevsko (1920) 1945–1960 (1971).

Internační a sběrné středisko Písek, Cerhonice 1945–1948; Německý polní lazaret a internační středisko Protivín 1945–1946.

Národní výbory

Městský národní výbor Písek 1945–1992; Městský národní výbor Milevsko 1945–1990 (1991); Městský národní výbor Protivín (1946) 1949–1990 (1997) a dalších 172 fondů jednotlivých místních národních výborů.

Finanční správa

Berní správy a úřady

Berní správa Písek 1921–1949; Berní úřad Písek 1850–1950; Berní správa Milevsko (1861) 1910–1949 (1951); Berní úřad Milevsko 1851–1950; Berní úřad Mirovice 1855–1949 (1952).

Justiční správa

Okresní soudy

Okresní soud Písek I 1850–1949 (1954); Okresní soud Písek II 1949–2004; Okresní soud Milevsko I (1830) 1850–1949 (1969); Okresní soud Milevsko II 1949–1960 (1962); Okresní soud Mirovice 1850–1951.

Okresní prokuratury

Okresní prokuratura Písek (1945) 1949–1993; Okresní prokuratura Milevsko 1949–1960.

2. Instituce samosprávné

Archivy měst

Archiv města Písek (1308) 1420–1945 (1950); Archiv města Milevsko 1600 - 1945 (1956); Archiv města Mirotice 1499–1945 (1960); Archiv města Mirovice 1542–1945 (1950); Archiv města Protivín (1628) 1682–1945 (1954); Archiv městyse Bernartice (1644) 1720–1945 (1951); Archiv městyse Staré Sedlo 1792–1945 (1948).

Archivy obcí

166 fondů archivů obcí – místní samospráva do roku 1945.

Okresní samospráva

Okresní zastupitelstvo Písek 1866–1928; Okresní zastupitelstvo Milevsko 1865–1928; Okresní zastupitelstvo Mirovice 1865–1928.

3. Církevní fondy

Evangelická církev metodistická Protivín 1922–1957; Evangelická církev metodistická Bernartice 1923–1957; Farní úřad Červená nad Vltavou II 1732–1959.

4. Školy

Gymnázium Písek 1778–1997; Reálné gymnázium Dr. Adolfa Heyduka Písek 1850–1953; Vyšší lesnická a revírnická škola Písek 1884–1990; Střední průmyslová škola filmová Čimelice 1950–1983; Německá lidová škola Písek 1939–1945.

5. Hospodářské instituce

Hospodářská skupina maloobchodu Písek 1883–1949; Hospodářská skupina maloobchodu - okresní úřadovna Milevsko 1864–1949; Německá pracovní fronta Písek 1940–1941; HIKOR Písek 1961–1991; Restaurace a jídelny Písek (1940) 1955–1996 (2000); Jednotné zemědělské družstvo Lety 1950–1999.

6. Jiné

Spolky

Měšťanský sbor ostrostřelců Písek (1737) 1819–1914; Podpůrný občanský spolek Samaritán Písek 1872–1972; Spolek pro chov koní Písek 1930–1948; Spolek paní a dívek Světlá Písek 1900–1948; Krajinský spolek Prácheň 1905–1949; Filharmonický spolek Smetana Písek 1909–1955; Spolek vojenských vysloužilců Protivín 1876–1910 (1926); Spolek divadelních ochotníků "Stroupežnický", Mirovice 1941–1956; Klub českých turistů Milevsko (1888) [1912]–1945.

Politické strany

KSČ – okresní výbor Písek 1945–1989; KSČ – okresní výbor Milevsko 1948–1960; NSDAP – místní skupina Písek 1939–1945; Nacionálněsocialistická péče o blaho lidu Písek 1939–1945.

Cechy

Cech hrnčířů Milevsko 1645–1859 (1912); Cech pekařů a pernikářů Milevsko 1555–1859; Cech ševců Milevsko (1560) 1689–1835; Cech ševců Mirotice [1494]–1859 (1899).

Kulturní instituce

Prácheňské muzeum Písek 1884–1987.

Osobní fondy

August Sedláček, PhDr. 1850–1926 (1956); Adolf a Emilie Heydukovi 1848–1975; Jaromír Malý, PhDr. (1646) 1891–1955 (1973); Jan Toman 1916–2003; Josef Kytka 1899–1968; Rodinný archiv Di Lotti 1887–1982; Rodinný archiv Strejců (1813) 1899–1945.

Sbírky

Sbírka okupační evidence obyvatelstva, okres Písek 1940–1945 (1965); Sbírka map a plánů 1692–2005; Sbírka–Miscelanea 1594–[1982]; Sbírka fotografií [1900]–[1980].

Depozita

V archivu jsou deponovány archiválie 2 vikariátních, 6 děkanských a 23 farních římskokatolických úřadů. Tyto fondy jsou přístupné badatelům pouze s povolením Biskupství českobudějovického, Biskupská 4, 370 21 České Budějovice.

Knihovna

Knihovna SOkA je tvořena především domácí i zahraniční literaturou z oboru archivnictví, historie a pomocných věd historických. Knihovní fond dále obsahuje publikace dokládající minulost i současnost píseckého a milevského regionu. Knihovna obsahuje celkem 8.882 svazků, z nichž je 4.802 titulů evidováno v databázi Clavius (stav k 31. 12. 2012).

Literatura o archivu

CIHLA, Ladislav. August Sedláček. Publikace Okresního archivu v Písku, Písek 1963

HOFFMANNOVÁ, Jaroslava – PRAŽÁKOVÁ, Jana. Biografický slovník archivářů českých zemí. Praha 2000, s. 113, 144, 332, 432, 560–562 a 662–663.

KOLÁŘ, Ondřej. O Augustu Sedláčkovi. Písek 1988.

MATZNER, Jan. Privilegia, obdarování, milosti atd. a jiné důležité listiny týkající se král. města Písku. In: Výroční zpráva obecních vyšších realních škol v Písku za školní rok 1883, Písek 1883, s. 1–56.

MOŠANSKÁ, Jindřiška. Vzpomínka na prof. Ladislava Cihlu. AČ, 40, 1999, č. 4, s. 280.

MOŠANSKÁ, Jindřiška. Za profesorem Ladislavem Cihlou. JSH, 68, 1999, s. 359.

NOVÝ, Rostislav. August Sedláček – archivář. In: August Sedláček a pomocné vědy historické. Sborník prací z konference ke stopadesátému výročí narození Augusta Sedláčka. Red. Kopičková, B. Mladá Vožice 1995, s. 63–75.

RAMEŠ, Václav – KOLDA, Vlastimil. Poklady minulosti – Jihočeské archivy. Littera scripta manet, Třeboň 2011, s. 134 (o SOkA Písek na s. 77–83, 113, 122, 124).

SEDLÁČEK, August. Archiv písecký. Agrární archiv, 3, 1916, s. 46–47.

SEDLÁČEK, August. Paměti z mého života. Praha 1924.

SEDLÁČKOVÁ, Marie. Okresní archiv v Milevsku. Průvodce po fondech a sbírkách. Milevsko 1958.

August Sedláček. Paměti z mého života. Tereza Sedláčková. Osobní paměti. Eds. Zedníková, J. a Smetanová M. Praha 1997, s. 144–151 a 172–179.

TOMAN, Jan. Městské knihy a městští písaři v Mirovicích v době předbělohorské. Výběr z prací členů Historického klubu při Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích, 10, 1973, č. 2, s. 85–90.

TOMAN, Jan. Městský archiv v Miroticích. Archivní zpravodaj, 3, 1957, č. 3.

VOLF, Miroslav. Archiv města Mirovic. Časopis archivní školy, 8, 1931, s. 251–253.

VOLF, Miroslav. Městský archiv v Písku. Časopis archivní školy, 9–10, 1933, s. 382.

VOLF, Miroslav. Popis městských archivů v Čechách. Praha 1947, s. 14, 181–182, 184–189, 210–211, 228 a 252–253.

Vzpomínky Terezy Sedláčkové. Ed. Kolář, O. Písek 1996.

Zprávy Musea Augusta Sedláčka pro vlastivědu Prácheňska v Písku 1–2 (za roky 1927–1928), Písek 1928–1929.

Zprávy Musea Augusta Sedláčka pro vlastivědu Prácheňska a městského archivu v Písku 3–14 (za roky 1929–1940), Písek 1930–1941.