Moravský zemský archiv v Brně

Archiv

Moravský zemský archiv v Brně
Palachovo nám. 1
625 00 Brno

tel.: +420 533 317 534, +420 533 317 127

E–mail: podatelna@mza.cz
web: https://www.mza.cz

Působnost archivu se vztahuje na území krajů Jihomoravského, Zlínského a kraje Vysočina.

Moravský zemský archiv v Brně byl zřízen v roce 1839 moravskými stavy. Jeho prvotním cílem, jak se jej snažil naplňovat první stavy jmenovaný zemský archivář Antonín Boček, byl systematický výzkum a vyhledávání archivních pramenů k dějinám Moravy, případně jejich získávání koupí, formou přepisů či výpisů. Archiv vznikl bez předchozí návaznosti na nějakou písemnou registraturu a byl spravován a řízem moravským zemským výborem. Přestože šlo ve vlastním slova smyslu o instituci zemské samosprávy, plnil Moravský zemský archiv již od roku 1855 skutečnou funkci archivu nejen nejvyšších zemských, ale i politických, soudních a samosprávných orgánů na Moravě. V průběhu 19. století archiv několikrát změnil své sídlo. V roce 1907 získal velmi důstojné umístění v účelově upraveném patře tehdy postaveného zemského domu na dnešním Žerotínově náměstí. Díky výzkumu uložených dokumentů se po vzniku univerzity v Brně v roce 1919 stal určitou personální a odbornou základnou i této instituce, neboť řada profesorů univerzity sem přecházela po předchozím dlouholetém působení v archivu.

Po druhé světové válce archiv postupně přebíral velké skupiny archiválií původců z oblasti Moravy, resp. jižní Moravy, jako byly například archivy šlechtických rodů a klášterů, po roce 1956 archiválie zrušených zemědělsko-lesnických archivů a po roce 1990 archiválie soukromých firem, převzaté z podnikových archivů. Archivní prostory na Žerotínově náměstí již ve třicátých letech 20. století přestaly kapacitně stačit množství přebíraných písemností. V druhé polovině 20. století se proto prostorové problémy s uložením archiválií řešily formou různých depozitářů. Moravský zemský archiv tak měl celkem pět pracovišť přímo v městě Brně a postupně až třináct depozitářů po celé jižní Moravě, které velmi často pro dlouhodobé uložení písemností nebyly vhodné. Kapacitně nevyhovující byla také badatelna, kterou na začátku 21. století navštěvovalo přes 2 tisíce badatelů ročně, kteří zde uskutečnili 12 tisíc badatelských návštěv. Iniciativy usilující o vybudování účelové budovy archivu se průběžně objevovaly již po roce 1945. K realizaci záměrů však ve skutečnosti došlo až na začátku 21. století poté, co vláda České republiky na svém výjezdním zasedání v Brně v roce 2003 rozhodla o výstavbě nové účelové budovy archivu. Ta byla dokončena v roce 2007 a během následujících let sem archiv přestěhoval archiválie z většiny svých depozitářů. Vnitřní struktura archivu se změnila v roce 2002, kdy Moravský zemský archiv v rámci tehdy probíhající reformy státní správy převzal jako své vnitřní jednotky celkem 15 státních okresních archivů z krajů Jihomoravského, Zlínského a z kraje Vysočina. Od roku 2007 se Moravský zemský archiv v Brně podílel nebo sám organizoval velké projekty digitalizace archiválií, jako byla digitalizace listin církevní provenience (www.monasterium.net), digitalizace církevních matrik (www.actapublica.eu) nebo digitaliazace indikačních skic stabilního katastru (www.mza.cz/indikacniskici).

Přehled archivních souborů

Vertical Tabs

Obecný popis fondů

Archiv shromažďuje a archivně zpracovává dokumenty původců zemské a krajské úrovně a to organizací politických, soudních, finančních, církevních, soukromých osob a rodin, organizací a politických stran a podniků. Vykonává kontrolu spisové služby a výkon státní správy, věnuje se výzkumné činnosti v oblasti archivnictví a příbuzných oborů, mezinárodní spolupráci a rešeršní činnosti.

Celkový počet archivních souborů a běžných metrů

5347 fondů; 62 802 bm (stav k 7. dubnu 2014).

Výběr nejdůležitějších fondů

1. Instituce správy politické, finanční, justiční

Politická správa

B 1 Gubernium (1636–1785); B 2 Gubernium – církevní oddělení (1743–1786); B 4 Špilberská věznice (1783–1880); B 6 Napoleonské války (1798–1815); B 10 Komerční konses (1751–1775); B 13 Moravské místodržitelství – presidium (1850–1918); B 14 Moravské místodržitelství (1786–1918); B 15 Moravské místodržitelství – církevní oddělení (1786–1918); B 19 Moravské místodržitelství – patenty; B 18 Provinční stavební ředitelství (1788–1862); B 22 Zemská školní rada (1874–1949); B 26 Policejní ředitelství Brno (1785–1945); B 40 Zemský úřad (1918–1945); B 72 Zemské četnické velitelství (1864–1949); B 124 Krajský národní výbor Brno (1945–1960); B 125 Krajský národní výbor Gottwaldov (1949–1960); B 126 Krajský národní výbor Jihlava (1949–1960); B 251 Říšský protektor v Čechách a na Moravě, služebna pro zemi Moravu, Brno (1939–1945); B 252 Zemský prezident Brno, správa z příkazu říše (1939–1945); B 280 Zemský národní výbor Brno; D 16 Báňské hejtmanství Brno (1781–1959); G 427 Německá správa zabaveného majetku Brno (1939–1944).

Finanční správa

D 1 Lánové rejstříky (1669–1679); D 2 Rektifikační akta (1667–1768); D 3 Dominikální fase (1750–1895); D 4 Tereziánský katastr (1758–1768); D 5 Urbariální fase (1775–1777); D 6 Josefinský katastr (1787–1789); D 8 Stabilní katastr – vceňovací operáty (1840–1897); D 9 Stabilní katastr – indikační skici (1824–1931); D 10 Stabilní katastr (1824–1905); D 14 Zemské finanční ředitelství (1850–1949); D 15 Finanční prokuratura Brno (1659–1952); D 25 Celní pátrací služebna, pobočka Brno (1939–1945); D 153 Finanční prokuratura Jihlava (1949–1952).

Justiční správa

C 1 Tribunál – criminalia, publica, civilia (1636–1783); C 2 Tribunál – pozůstalosti (1636–1783); C 6 Vrchní zemský soud (1850–1949); C 7 Vrchní státní zastupitelství (1850–1949); C 8 Moravské zemské právo (1636–1783); C 9 Moravskoslezské zemské právo (1783–1850); C 11 Krajský soud civilní Brno (1849–1949); C 12 Krajský soud trestní (1850–1949); C 17 Pozemkové knihy (1441–1897); C 43 Německý zemský soud Brno (1939–1945); C 47 Krajský soud Jihlava (1850–1949); C 48 Krajský soud Uherské Hradiště (1850–1949); C 59 Krajský soud Znojmo (1850–1949); C 136 Krajský soud Brno (1949–2009); C 137 Krajský soud Jihlava (1949–1960); C 138 Krajský soud Uherské Hradiště (1949–1960); C 141 Mimořádný lidový soud Brno (1945–1949); C 142 Mimořádný lidový soud Jihlava (1945–1948); C 143 Mimořádný lidový soud Uherské Hradiště (1945–1948); C 144 Mimořádný lidový soud Znojmo (1945–1948); D 28 Hornický rozhodčí soud (1921–1949); D 152 Vrchní důchodkový soud Brno.

Instituce samosprávné

A 1 Stavovské listiny (1310–1847); A 2 Reversy k zemi (1633–1769); A 3 Stavovské rukopisy (1348–1964); A 5 Sněmovní akta (1629–1850); A 7 Přiznávací berní listy (1528–1623); A 8 Zemská registratura (1628–1874); A 9 Zemský výbor (1702–1928).

2. Velkostatky a rodinné archivy

Velkostatky

F 11 Velkostatek Slavkov u Brna (1592–1947); F 18 Hlavní registratura Ditrichštejnů Mikulov (1411–1888); F 19 Ústřední správa Collaltů Brtnice (1640–1949); F 21 Správa světské nadace šlechtičen Mariánská škola Brno (1516–1957); F 30 Lichtenštejnská ústřední správa Bučovice (1580–1924); F 44 Velkostatek Bučovice (1571–1947); F 115 Lichtenštejnský stavební úřad Lednice (1752–1945); F 188 Velkostatek Polná-Přibyslav a Pohled (1480–1924); F 238 Ústřední správa Podstatských-Lichtenštejnů Telč (1671–1948); F 239 Velkostatek Telč (1502–1950).

Rodinné archivy a osobní fondy

G 44 Helfertovi (1812–1910); G 57 Navrátil, Bohumil (1890–1936); G 64 Pražák, Alois, JUDr. (1842–1901); G 71 Wurmovi (1846–1995); G 138 Rodinný archiv Berchtoldů Buchlov (1494–1945); G 140 Rodinný archiv Ditrichštejnů Mikulov (1222–1944); G 142 Rodinný archiv Haugviců Náměšť nad Oslavou (1447–1945); G 150 Rodinný archiv Salm-Reifferscheidtů Rájec nad Svitavou (1227–1970); G 169 Rodinný archiv Collaltů Brtnice (1021–1947); G 263 Rodinný archiv Podstatských-Lichtenštejnů Telč (1325–1945); G 361 Rodinný archiv Vrbnů Holešov (1482–1957); G 367 Rodinný archiv Belcrediů Brno-Líšeň (1572–1948); G 393 Rodinný archiv Harrachů Velké Meziříčí (1649–1949); G 409 Rodinný archiv Lichtenštejnů Moravský Krumlov (1572–1944); G 436 Rodinný archiv Kouniců Slavkov (1278–1960); G 445 Rodinný archiv Sylva-Taroucců Čechy pod Kosířem (1470–1944); G 450 Hrubý, František, Prof. (1900–1943).

3. Církevní fondy

E 3 Augustiniáni Olomouc (1332–1784); E 4 Augustiniáni Staré Brno (1233–1948); E 6 Benediktini Rajhrad (1045–1950); E 7 Cisterciáci Velehrad (1202–1785); E 8 Cisterciáci Žďár (1222–1783); E 17 Dominikáni Znojmo (1392–1949); E 21 Františkáni Dačice (1659–1944); E 25 Jezuité Brno (1241–1773); E 28 Jezuité Olomouc (1544–1773); E 55 Premonstráti Klášterní Hradisko (1200–1800); E 57 Premonstráti Louka (1190–1800); E 104 Alžbětinky Brno (1729–1955).

4. Školy

B 34 Německá technika Brno (1849–1945); B 285 Vysoká škola sociální Brno (1945–1951); B 318 Vysoké učení technické Brno (1899–1927); G 252 Státní škola pro lesní hajné Jemnice (1910–1951).

5. Hospodářské instituce

G 426 Lidové noviny Brno (1912–1952); H 42 Průplav Labe-Odra-Dunaj (1903–1993); H 548 Prostějovské oděvní závody Rudolf Hinne, Prostějov (1938–1948); H 613 První brněnský akciový pivovar a sladovna, Brno (1889–1945); H 684 Ředitelství pošt Brno (1850–1949); H 685 Ředitelství státních drah Brno (1919–1949); H 864 Zbrojovka, a. s., Brno (1916–1946); H 998 Salmovy železárny a strojírny Blansko (1850–1896); K 117 Rosické uhelné doly, s. p. Zbýšov (1946–1998); K 267 Ingstav Brno, s. p., Brno (1948–1993); K 338 Metra Blansko, s. p., Blansko (1945–1990); K 803 Lachema, s. p., Brno (1953–1991).

G 82 Hospodářská společnost (1769–1937).

6. Jiné

Spolky, politické strany

G 83 Matice moravská Brno (1849–1953); G 86 Moravské ženské spolky (1870–1949); G 106 Sokol – krajský výbor Brno (1862–1953); G 115 Obchodní a živnostenská komora Brno (1851–1949); G 167 Vesna (1870–1952); G 279 Československý svaz tělesné výchovy – krajský výbor Brno (1956–1966); G 560 KSČ – krajský výbor Brno (1945–1960); G 561 KSČ – krajský výbor, Gottwaldov (1945–1960); G 562 KSČ – krajský výbor, Jihlava (1948–1960); G 593 KSČ – jihomoravský krajský výbor Brno (1960–1989); G 658 Národní fronta – krajský výbor Jihlava (1948–1959); G 659 Národní fronta – krajský výbor Gottwaldov (1948–1960); G 660 Národní fronta – krajský výbor Brno (1948–1960); G 661 Národní fronta – jihomoravský krajský výbor Brno (1960–1990).

Sbírky

D 22 Sbírka map a plánů (1575–2003); E 67 Sbírka matrik (1579–1949); G 1 Bočkova sbírka (1229–1846); G 10 Sbírka rukopisů Moravského zemského archivu (1200–1845); G 11 Sbírka rukopisů Františkova muzea Brno (1300–1899); G 12 Cerroniho sbírka (1200–1845); G 21 Staré tisky (1469–1841); G 125 Sbírka typářů, razítek, odlitků a ústřižků s pečetěmi (1045–1949); G 126 Sbírka rytin a obrazů (1576–1943); K 894 Sbírka fotonegativů ČKD Blansko (1897–1945).

Knihovna

Knihovna eviduje knihy a odborné časopisy převážně historického a regionálního zaměření, cca 138 000 svazků.

Literatura o archivu

KOCMAN, A. a kol. Průvodce po Státním archivu v Brně. Brno 1954.

VOLDÁN, V. a kol. Státní archiv v Brně. Průvodce po archivních fondech. Sv. 2. Praha 1964.

VOLDÁN, V. a kol. Státní archiv v Brně. Průvodce po archivních fondech. Sv. 3. Praha 1966.

Porta fontium

Hlavní menu

Jste zde