BayHStA, Kurpfalz Urkunden

Vladislav, král český přiznává, že výše uvedení kurfiřti se spolu s ním mýlili ohledně zvolení rakouského arcivévody Maxmiliána [císař Maxmilián I.], že se s tímto sjednocuje a souhlasí s touto volbou, 16. června 1489 (č. 63); Karolus Romanorum Rex et Bohemie Rex testimonium perhibet de literis Joannis quondam Bohemie Regis, quibus hisce notum facit, literas legise Ludowici Rom. Imp. et Ludowici Marchionis Brandenburgensis continentes ordinationem de comitibus palatini Reni, quis inforum vocem electionis in Rege Romanorum quam primum eligendo habere debet, ex quibus literis apparet, principi Rudolfo comiti palatino Reni ac duci Bavarie jus et vocem in electione Rom. Regis competere, 18. března 1339 – 22. května 1354 (č. 78); císař Karel IV., král český a také arcibiskup mohučský Berlách oznamují, že český král Jan uznal, že Rudolf falckrabě na Rýnu a vévoda v Bavorsku byl kurfiřtem a s jeho otcem a s ostatními kurfiřty měli stejná práva při volbě římského krále a že on sám měl takové právo ve věci Falce; král Karel dále uznává, že falckrabě Ruprecht starší je dědicem země a kurfiřtství, 22. května 1354 – 26. února (č. 79, 81); příloha týkající se kurfiřtského práva, 5. dubna 1486 (č. 107); Karel IV. dosvědčuje, že mu jeho švagr Ruprecht starší, falckrabě na Rýně, nejvyšší stolník Svaté říše římské a vévoda v Bavorsku prodal za různé částky váženého stříbra různá panství (m.j. Störnstein, Hirschau, Sulzbach, Rožmberk/Rosenberg) a také duplikáty a potvrzující listiny o tom (odstoupení falckého území Čechám), 29. října 1353 – 5. listopadu 1353 (č. 300-303); kvitance a revers markraběte bádenského Filipa vůči falckému kurfiřtovi Ludvíkovi na různé zástavy, které markrabě Filip vykoupil od krále uherského a českého Ferdinanda, 6. května 1533 (č. 863); císař Karel IV., český král dává do zástavy falckraběti Rudolovi město Cheb se zemí za 1400 těžkých hřiven váženého stříbra, 3. dubna 1349 (č. 895); dohoda císaře Karla IV., krále českého s falckrabětem Ruprechtem starším o oboustranném doprovodu a o zřeknutí se bavorských zemí, 21. ledna 1363 – 4. října 1374 (č. 896, 897); český král Jiří z Poděbrad povoluje falckraběti Friedrichovi, kurfiřtu, aby byl z jeho spolku s Čechami vyňat bavorsko-landshutský vévoda Ludvík IX. kvůli dřívějším úpisům proti němu, 15. dubna 1459 (č. 898); Vladislav, král uherský a český, dalmátsky, chorvatský slibuje falckraběti Ludvíkovi jako svému spolukurfiřtovi na svou kurfiřtskou čest, že bude chránit svobodu a veškerá panovnická práva, 13. prosince 1509 (č. 899); Vladislav, král uherský a český, dalmátsky, chorvatský se zavazuje jak za sebe, tak i za svého syna krále Ludvíka, že bude pomáhat falckraběti Ludvíkovi, kurfiřtovi a jeho dědicům a chránit je, 14. prosince 1509 (č. 900); dlužní úpis evangelických stavů Království českého vůči kurfiřtovi Friedrichu V. Falckému [= zimní král] a vůči kurfiřtům a stavům v unijní církvi, 27. března 1619 - 24. srpna 1619 (č. 901-903); lenní list císaře Josefa I. jakožto krále v Čechách na léna v Horní Falci, která vyhlášením klatby bavorského kurfiřta Maxmiliána Emanuela připadla zpět a udělení kurfiřtovi falckému Johannu Wilhelmovi, 3. srpna 1708 - 15. srpna 1708 (č. 904, 905); lenní listy a schvalující listiny týkající se českých lén Plößberg, Wildenau a Pleystein a také smlouva o dědické posloupnosti v lénech, 6. března 1527 – 29. března 1765 (č. 930-961, 1764)