Kostelec 01

Novodobá foliace modrou pastelkou, s níž je rovněž hojně podtrháváno v matrice oddaných. Prázdná folia však nejsou číslována (např. mezi fol. 47 a 48). Jako u většiny matrik před rokem 1700 lze konstatovat jistou nesystematičnost ve vedení zápisů, řada chyb a rovněž lze pochybovat, zda do knihy byly zavedeny všechny křty, sňatky a pohřby.

Vedle výše uvedených obcí se v matrice zmiňují ještě hospodářské dvory Všetice (něm. Schettnicz; od 1. pol. 19. stol. Alfredov, něm. Alfredshof), Beraní Dvůr (něm. Hammelhof) a Žďár (něm. Zdiar, resp. Schar). Prvé dvě lokality jsou dnes součástí obce Kostelec, okr. Tachov, poslední se nachází na k. ú. Pozorka u Kladrub a je součástí města Kladruby, okr. Tachov.

Zápisy N 1645-1677 z celého farního obvodu: fol. 1-35 (mezera v zápisech v letech 1659-1664).
Zápisy N 1677-1701 po jednotlivých obcích: fol. 36-84 (Kostelec včetně Všetic a Beraního Dvora, Pozorky a Žďáru: fol. 36-47, navzdory nadepsanému Kostelci se zde však od května 1379 do konce roku 1380 /fol. 39/ obejvují i ostatní obce farnosti; Ostrov: fol. 48-57, i zde však zápisy osob ze Žďáru a Pozorky; Lšelín: fol. 58-63, včetně jednoho zápisu o narození v Nedražicích - fol. 59; Nedražice: fol. 64-69, s jedním zápisem ze Žďáru - fol. 68; Honezovice: fol. 71-72, první zápis až z roku 1679.
Zápisy Z 1664-1701 z celého farního obvodu: fol. 73-84. Chybějí však zápisy z let 1679-1685 a ostatní z let 1678 a 1686-1701 jistě nejsou kompletní (fol. 82-85). Několik zápisů zemřelých z roku 1700-1701 umístěno v matrice oddaných na fol. 95.
Zápisy O 1664-1701 z celého farního obvodu: fol. 86-94 a fol. 95 (čtyři dodatečné zápisy k letům 1696-1709). Mezera v zápisech od srpna 1678 do října 1680 (fol. 90-91), ovšem nelze zcela vyloučit, že se v této době žádná svatba neuskutečnila. Podobně neexistuje žádný zápis k roku 1699 a v roce 1697 je pouze jeden (fol. 95).

V řadě počátečních zápisů není uvedena obec, z níž pokřtený pochází, pravidelněji (nikoli však zcela pravidelně) se objevuje až od roku 1668 (fol. 18). Od roku 1664 (fol. 11) mají zápisy primitivní tabulkovou formu, ovšem stejně je záhy vyplňována špatně a od fol. 15 je opět zapisováno v souvislém textu. Od konce roku 1672 (fol. 27) je název lokality umísťován do k tomu vytvořenému sloupci v levé části stran, od května 1679 (fol. 37, 49, 59, 65 a 71) se již definitivně prosadila tabulární forma zápisů. Rovněž u zápisů zemřelých není zpočátku uváděno místo, odkud pocházel, postupně se však tento údaj prosazuje a zhruba od roku 1672 (fol. 80) se objevuje zcela pravidleně (v zápětí je zapisován do k tomu speciálně vytvořeného levého sloupce). Konečně ani v matrice oddaných není udávání lokalit u snoubenců zpočátku pravidelné, ovšem prosazuje se již od roku 1673. Od téhož roku se v zápisech užívá levý sloupec, ovšem pouze pro zápis data konání sňatku a v roce 1681 tento sloupec opět mizí.

Matrika vedena zpočátku německy s občasnými zápisy v latině a češtině (první na fol. 6, častěji od roku 1655 - fol. 8), nejednou písaři vkládají do textu v jednom jazyce slova z jiného. Od roku 1679 matrika vedena výlučně v latině, ovšem v letech 1893, resp. 1894 (fol. 84-85, 94) se zápisy zemřelých a oddaných vracejí opět k němčině (německy je navíc v matrice oddaných zapisováno také v roce 1686 - fol. 92).
Farní správu vykonávali kladrubští benediktini - jejich jména se střídají po krátkých časových úsecích, vzácností není ani převor či podpřevor (jediní nejsou v matrice označováni jménem, ale jako "Pater Prior", resp. "Pater Subprior" či "Suprior"). Proto se také při psaní matriky střídá několik různých rukou, přičemž některé zápisy jsou na četbu značně náročné. Fol. 52 - zápis přelepen proužkem papíru.