Text auf der Seite 2

bohatství, přírodní i průmyslové, naší drahé vlasti representováno co nejskvěleji a to přičiněním našich aristokratů, kteří tím s rozhodností uznání- hodnou demonstrují proti agitaci, již kasino ně- mecké s drem. Schmeykalem v čele zahájilo proti výstavě naší. Proč toto vše uvádím? Snad proto, abych pro ty neb ony politické náhledy takto nenápad- ným spůsobem dělal proselyty? Ani mi nenapadá. Nebyl jsem nikdy přítelem politické vřavy, velmi často neužitečné, a raději hledím si prospěšné práce. Proto také protestovati bych musel, kdyby měl mým úvodním slovům dáván býti výklad, jak jsem naznačil. Účelem jich jest vysvětliti, proč věcnou část svých referátů počínám právě velkostatkem a jeho výstavou, a to sice velko- statkem z Domažlicka. Jest to svěřenský velkostatek Kouty, náležející J. Osv. Bedřichu, říšsk. hraběti ze Stadiona-Thannhausenů, kterémuž věnovány buďtež dnešní mé řádky. Panství toto rozkládá se na půdě historické a pro nás Čechy naskrze památné. Leží ve střední části Šumavy a sestává ze dvou, dřive samostat- ných panství, a sice: z panství Kouty se statky Riesenberkem, Všeruby, Zahořany a Staněticemi, dále z bývalého kameralního panství Trhanov. Obě tato panství sloučil v polovici XVII. století baron z Lamingenů, tehdejší jich držitel, v de- skách zemských v jedno (Kout-Trhanov). Do ma- jetku rodiny hrabat Stadionů přešla tato panství dne 14. června 1697 a zůstala až do roku 1825 spojena; v roce tomto však opět byla rozdělena mezi hr. Rudolfa ze Stadionů, jemuž připadl Trha- nov, a hr. Bedřicha ze Stadionů, jenž stal se jediným pánem panství Koutů. Nám zaměstnávati jest se pouze tímto. Vrchní správa všech panství hr. Stadionské větve Filipovy, jež nacházejí se dílem ve Švábsku, dílem v Bavořích, dílem v Čechách, stává v ústřed- ním řiditelství v Koutě. Pro haličské statky a Trhanov stává ústřední administrace ve Vídni. Jakkoli obě panství jsou každé o sobě admini- strováno, tož přece oba díly tvoří v deskách zem- ských svěřenství jediné. Úhrnná rozloha obnáši: z panství Kouta 3948 ha, z panství Trhanova pak 4388 ha. Na panství Koutském nacházíme parní pivovar s roční výrobou 18.000—20.000 hl. ležáku a piva výčepného — pro svoji chutnosť i v dalších kra- jinách oblíbeného, dále hospodářský lihovar, ci- helnu, parní pilu a pílu hnanou vodou. Tolik o panství samém. Pohleďme nyní na to, co vystavuje: V oddělením prvním shledává- me znázorněnou dobu od r. 1741 až 1830. Pře- dem poutá pozornosť naši pěkná stará mapa pan- ství Trhanova, Kouta, Zahořan a Všerub. Práci tuto zhotovil, jak mi praveno, nepochybně les- mistr Melchers v letech 1741—1750: Mapa tato znázorňuje pomezí býv. patrimonialního panství Kouto-Trhanovského se všemi náležejícími dědi- nami a poddanými městysi Klenčem. Novou Kdy- ní a Všeruby. Poštovní silnice a dlážděné po- stranní cesty, které teprve v 1. 1804 až 1810 by- ly dostavěny, patrně teprve později byly sem za- kresleny, čemuž nasvědčují zanesené tu cesty sta- Dále nacházíme tu mapu o opravení hranic a jich starých chyb mezi král. českým a bavor- ským. Tato oprava stala se v Inšpruku r. 1765. Zvláště zajímavo jest na práci této, že střední Šumava naznačna jest tu jakoby listnatými stro- my porostlá. Povaha tato skutečně udržela se ještě na bavorské straně, kdežto na straně české stala se přeměna porostů listnatých v porosty jeh- ličnaté. Zachované dosud, 200—300 let staré zbytky porostů na straně české nasvědčují tomu, že již v polovici XVIII. stol. byla změna tato valně pokročilá, neboť byla Šumava naše v době té již porostlá směsí buků, jedlí a smrků. Další mapa znázorňuje lesy revíru Prenet- ré. ského dle Josefinského katastru a omezení hranic zemských. Tyto mapy mají svoji značnou důle- žitost, ježto vrchní správa panství v Koutě až do r. 1850 tvořila I. instanci politické zemské sprá- vy a měla pečovati o řádné udržení hranic zem- ských v obvodu svém. Hraběcí lesníci stáli pod přísahou jako pohraniční strážníci až do r. 1864. Nyní následují tři mapy, znázorňující revíry orlovický, chalupský a všerubský na počátku XIX. stol. Jsou to zbytky z 12 map, které zho- tovil lesní inženýr Blažek, syn mlýneckého revír- níka Jana Blažka, na základě dekretu z r. 1790 v době as 14 roků a v nichž rozdělil panské le- sy dle stávajících řidících průseků v řádné mýtě. Oddělení druhé representuje dobu 1831—1860. Z období toho vyloženo tu 9 map, zhotovených lesním geometrem Aug. Polenským v letech 1831 až 1834. Dalších 10 map z let 1846 až 1855 znázorňují spůsob lesní soustavy hospodářské, a ve vitrině umístěná mapa poskytuje nám přehled panství Kout. Kreslena jest dle návodů lesmistra Buška synem téhož, Karlem Buškem. Oddělení třetí znázorňuje nám hospodářskou vládu lesmistra p. Josefa Vrbaty, který nastoupil úřad svůj 1. října 1861. Týž upravil lesy panství toho v ohledu hospodářském dle složité lanové soustavy. Elaborát ve směru tomto skončený r. 1864 o soustavě revíru orlovického vidíme tuto vystavený; dalších 6 map končí kolekcí panství Koutského, která pro odborníka jest vysoce za- jímavou, ježto poskytuje celkový obraz, celkovou historickou stať znamenitého lesního panství, které zejména v poslední době za vlády p. les- mistra Vrbaty, jenž jest autoritou, daleko široko uznanou, znamenitých úspěchů vykazují. Tolik o výstavě panství Koutského. Litu- jeme jen, že nemožno nám potěšiti se tu pohle- dem na výsledky vzorného tamního polního ho- spodářství. Jest nám ze zkušenosti známo, že i v tomto směru slyne správa panství toho pověstí znamenitou. Zprávy denní. Zápis žáků pro rok 1891-92 do 1. třídy zdej- šího c. k. gymnasia koná se ve dvou lhůtách a sice dne 15. a 16. července nebo dne 16. a 17. září. V týchž dnech odpoledne ve 2 hodiny jest přijímací zkouška, jež rozhodne o přijetí žáků při- hlášených. Slavnosť vložení pamětní listiny do zdiva nové školní budovy na zdejším týnském předměstí ko- nati se bude v pondělí dne 13. t. m. způsobem rovněž jako při založení základního kamene ku radnici a spořitelního domu způsobem domácím, tichým. Program slavnosti jest následující: 1.) Ráno v 7 hodin mše svatá v děkanském kostele. 2.) Po mši průvod na staveniště. 3.) Církevní ob- řad. 4.) Uložení spisů do skříně po jich přečtění. 5.) Zazdění spisů a při tom obyčejné klepání od představených úřadů a korporací. Svěcení na kněžství. Pan Bedřich Wolf, ro- dák zdejší, bude dne 27. t. m. v kathedrále Li- necké na kněze posvěcen. Týž obětovati bude první mši sv. dne 27. t. m. v klášterním kostele ctihodných Alžbětinek v Linci. Slovenští bratří v Praze. Dne 7. t. m. večer přibyli vlakem státní dráhy do Prahy hosté nám obzvláště milí. Jsou to obyvatelé Slovenska, se- verovýchodní části Uher mezi Haličem a Prešpur- kem — Slováci. Praha očekávala příjezd synů a dcer Slovenska s velkou toužebností a připravila jim uvítání v pravdě srdečné. Celkem přijelo 100 Slovinců, mezi nimiž mnoho dám; někteří páni byli ve slováckém národním kroji. Osobní. Pan MUC. Josef Kovář, rodák zdej- ší, byl dne 9. t. m. na cís. král. české universitě Karlo-Ferdinandově na doktora veškerého lékař- ství veřejně povýšen. Z výstavy zemské. Slavnosť na počest dosa- žení prvého milionu návštěvníků, kterou zamýšlí uspořádati výbor výkonný, bude neobyčejně skvělá, V den, kdy počet návštěvníků přestoupí 999.000, budou všecky budovy na výstavišti ozdobeny květinami a prapory, a dva hudební sbory ode- béřou se k hlavní bráně. Když se poslední tisíc schýlí ku konci, uzavrou se všecky vchody vý- stavní až na jediný turnykét a tam bude některý člen výboru registrovati zbývající počet návštěv- níků. Jakmile projde miliontá osoba turnykétem, zavře se na chvíli i tento vchod a šťastný jubi- lejní host obdrží šperk značné ceny. Na to bude následovati průvod výstavou, a veliká slavnost spojená se zábavami a radovánkami všeho druhu. Učitelský ústav. V záležitosti zřízení českého učitelského ústavu na jihozápadu Čech s vyučo- vací řeči českou sdělil ve schůzi obecního zastu- pitelstva Klatovského, dne 27. m. m. konané, tamní pan starosta, že obec města Klatov podala příslušné žádosti a petice za zřízení takového ú- stavu v městě Klatovech, v kteréž příčině byla obec tato prostřednictvím c. k. okresního hejtman- ství vyzvána ku vyjádření se o příspěvcích, ku kterým by se obec pro případ zřízení učitelského ústavu v Klatovech zavázala. Po zevrubném a obšírném podání zprávy čl. m. r. p. Dr. Václava Sedláčka u věci při schválení dosavadních kroků usneseno jednohlasně podati závazné vyjádření, že obec města Klatov v případě zřízení tohoto ústavu v Klatovech opatří a odevzdá školní budovu s příslušenstvím se závazkem jejího vydržování. Sjezd českoslovanských včelařů bude odbýván ve dnech dočasné výstavy včelařské dne 27. srp- na t. r. v restauraci na Letné v Praze. Otázky, o nichž včelaři českoslovanští míní porokovati, třeba zaslati p. P. Josefu Kebrlovi, faráři ve Slu- šticích, pošta Škvorec. Potřeba, aby přátelé vče- lařští se sešli, jest velmi naléhavá, ježto třeba u- činiti řádný počátek ku podpoře Ústředního české- ho včelařského spolku, jehož dosavadní činnost jest dosti skrovná. Úmrtí. Paní Julie Kastnerová, člen divadelní společnosti řiditele Jos. Muška, zemřela dne 7. července na Mělníku. Pohřeb konán dne 9. července. Budeč domažlicko-kdynská konati bude dne 16. t. m. o 10. hod. dop. ve školní budově v No- vé Kdyni letní schůzi poradní. (Viz zasláno.) Hymnu Sokolů ke druhému sletu všesokol- skému napsal slovutný básník náš Jos. V. Sládek a nápěv k ní složil osvědčený hudební skladatel K. Šebor. Prostá, vřelá slova básníkova provázena jsou ráznými zvuky české hudby, tak že skladba tato stane se zajisté nejen oblíbenou písní sokol- skou na pochodech, ale i hymnou všeho českého lidu. Nápěv i slova její vyšly v jednoduché, vkusné úpravě tiskem. Titulní stránka ozdobena kresbou ak. malíře br. F. Kulhánka. Cena jednoho výtisku 10 kr., pošt. zásylkou 12 kr. Na skladě má každé knihkupectví jakož i vydavatel br. Fr. Horálek, člen „Sokola“ Pražského (Kr. Vinohrady, č. 535). Výtěžku užije se na vydávání sokolských písní. Nový spolek v Domažlicích. Stanovy „Všeo- becného vzdělávacího spolku dělnického pro Do- mažlice a okolí“ byly c. k. místodržitelstvím schváleny. Spolek zabývati se nebude otázkami politickými a náboženskými, nýbrž účelem jeho jest vzdělávání a ušlechťování členů. Účele toho dosáhnouti hledí přednáškami ve vědě, umění, mravu, zájmech průmyslu a národohospodářství; pořádáním rozhovorů, na tytéž předměty se vzta- hujících; vyučováním v řečnění, psani, počítání, čtení, kreslení, měřictví, účetnictví, fysice, lučbě a cizím řečím; čtěním a předčítáním veřejných časopisů, knih a podobných spisů, založením kni- hovny pro členy, pěstováním zpěvu, deklamací, veřejných a domácích zábav a výletů. Místa učitelská. Ve školním okresu Klatov- ském obsadí se místa podučitelská: 1. při měšťan- vítězoslávu tvou ona, jíž přísahu danou jsi zrušil, ona, jíž jsi slíbil svobodu. Než nestane se ti, co zamýšlíš!“ Oktavián zděsil se divokých očí těch. Pře- svědčil se, že jest těžce nemocna a že mluví tak v zmatenosti. „Než, odchod jest připraven a do Říma musí,“ pomyslil si a odcházel, chtěje za- volati lékaře, aby poznal, jaká to nemoc a zda nebylo by nebezpečno, přepravovati královnu přes daleké moře. Kleopatra zpozorovala jeho úmysl, že chce povolati lékaře. Zmírnila svůj hlas a pravila: „Již postaráno o lék; poslala jsem pro košík fiků; znám nemoc svou a vím, že požiju-li několik, bude mi opět dobře.“ Sedlák s fiky skutečně v témž okamžení přišel. Oktavián neměl ničeho proti tomu, naopak zaradoval se, že snad bude přece možno, dopraviti ve zdraví královnu přes moře. Sedlák položil fiky na postel s hlubokou úklonou a odešel. Neodešel však z paláce, nýbrž shodil v příbytku svém svrchní roucho a objevil se v šatě svém obyčejném, v šatě sluhy Kleo- patřina. „To ten lék, jenž vytrhne mne z krutých rukou tvých,“ zvolala s výkřikem Kleopatra „já nebudu zdobiti vítězoslávu tvou, já umru jako královna svobodná.“ Oktavián zíral s podivením na bledý obličej i naslouchal stálé změně řeči Kleopatřiny. Byla zajisté velice nemocna. „Zde ten lék,“ pravila Kleopatra, odhodila několik fiků malými prsty pravice své. Syčivý jazýček i vztýčený krk hada obrátil se z košíku zrovna naproti Oktaviánovi. Oktavián ztrnul. Věděl, co to znamená. Královna chce usmrtiti se uštknutím hada Vzkřikl na Epafrodita, zda by to ještě zameziti mohl. „Křič jen, křič,“ pravila královna; „života Kleopatřina více se nedokřičíš.“ Položila obnažené rámě své levice přímo proti hadovi. Ihned zasyčela hlava jeho a rámě Kleopatřino uštknuto kleslo. — Had vylézal z košíku víc a více. Epafroditas přiběhl na zavolání vůdcovo do komnaty, než vše bylo již marno. Tělo královnino kleslo, oči se zavřely, prsa hluboko oddychovala. — Byl to spánek tvrdý, spánek hluboký. A při tom přece jest královna tak krásná! Epafroditas chtěl pomoci královně; než obě otro- kyně stály u postele poslední královny a nedaly přistoupiti nikomu. Mimo to každé přiblížení se k vylezajícímu hadovi bylo nebezpečné. Opustil Kleopatru a mířil proti oběma Římanům. Nezbývalo nic jiného, než aby opustili tuto děsnou komnatu. Sotva dozněly kroky jejich, klesly i obě služky, jsouce uštknuty hadem, v hluboký spánek. Spánek tichý, jen že netrval dlouho. Pět minut a nedýchalo žádné ze tří těl více. Zdálo se, že spí. Bez královny slavil Oktavián vítězoslávu svou; jen potomci Kleopatřiny musili kráčeti za vítězoslavným vozem vůdcovým a lid zpival po ulicích římských: „Teď, teď popíme; teď si zadupněme nohou svobodnou; teď, druhové, je čas polštáře ozdobit bohů —.“ A vše jásá nad smrtí královny, jež říši řím- ské chystala záhubu a hrob. Oktavián stal se císařem prvním pode jme- nem Augustus. Není, kdo by mohl vzdorovati více říši římské. Neb, jak básník di, Kleopatra rozváženou smrť vzdorně tu podnikla, lodím liburnským rychlotu závidíc, jatá by v triumfu pyšném neskloněná v duchu nešla ženská. Č. J.