Státní okresní archiv Litoměřice se sídlem v Lovosicích

Archiv

Státní okresní archiv Litoměřice se sídlem v Lovosicích
Terezínská 909/59
410 02 Lovosice

tel.: +420 477 755 922
fax: +420 477 755 923

E–mail: sokalitomerice@soalitomerice.cz
web: http://www.soalitomerice.cz/content/soka–litomericelovosice

Působnost archivu se vztahuje na území okresu Litoměřice.

Z archivů měst Bohušovice nad Ohří, Budyně nad Ohří, Kravaře, Libochovice, Litoměřice, Roudnice nad Labem, Štětí, Terezín, Třebenice a Úštěk vznikl v roce 1954 Okresní archiv Litoměřice. V roce 1955 vznikly okresní archivy také v Lovosicích a Roudnici nad Labem. V roce 1960 byly okresní archivy v Lovosicích a Roudnici nad Labem včleněny do Okresního archivu Litoměřice. Archivní fondy z Kravař byly předány do Okresního archivu Česká Lípa.

Okresní archiv Litoměřice byl v letech 1960–1994 umístěn v prostorech bývalých vězeňských cel na Malé pevnosti v Terezíně. Vysoká relativní vlhkost vzduchu v depozitářích způsobovala destrukci fyzického stavu archiválií. Proto bývalý ONV Litoměřice rozhodl v roce 1975 o přestěhování archivu. Teprve v roce 1986 se však podařilo získat pro potřeby archivu vhodný objekt. Jednalo se o budovy bývalého ředitelství Pozemních staveb v Lovosicích. Po složitých úředních jednáních bylo v roce 1990 rozhodnuto o adaptaci tamních objektů a přístavbě nového archivního depozitáře. V roce 1995 byl archivní objekt v Lovosicích zpřístupněn veřejnosti.

V srpnu 2002 byla část archivu postižena povodní. V říjnu 2003 bylo v areálu archivu započato s rekonstrukčními pracemi – dostavbou administrativní budovy a výstavbou druhé archivní haly. Práce byly dokončeny v průběhu roku 2005, v dubnu roku 2006 byl pak archiv znovu otevřen pro veřejnost.

Přehled archivních souborů

Vertical Tabs

Obecný popis fondů

Po zrušení poddanství a patrimoniálních úřadů bylo nutné vytvořit nový správní systém, který by byl vhodný pro výkon státní a obecní správy a moci soudní. Za základ nového správního rozdělení země byly vzaty katastrální obce, vytvořené již roku 1789. Dle výnosu ministerstva vnitra číslo 352/1849 říšského zákoníku ze dne 9. 8. 1849 bylo Království České rozděleno na sedm krajů, ty se dál dělily na okresní hejtmanství. Dne 1. 2. 1850 zahajuje svoji úřední činnost Okresní úřad Litoměřice (kraj Českolipský). Zahrnuje území, tehdy též vzniklých, soudních okresů Litoměřice, Lovosice a Úštěk se 162 katastrálními obcemi. Soudní moc je od moci politické úplně oddělena.

Při nové správní reorganizaci je Království České přerozděleno na 13 krajů. Litoměřice se stávají sídlem kraje, tedy i sídlem krajského soudu. Činnost nových okresních úřadů byla zahájena dne 26. 5. 1855. Bývalé soudní okresy Litoměřice, Lovosice a Úštěk se na krátkou dobu stávají zároveň samostatnými správními okresy, v jejichž čele stojí smíšený politicko–soudní okresní úřad. Výjimkou jsou Litoměřice, protože v sídlech krajských soudů se okresní úřady stávají čistě politickými. U menších samosprávných celků byly zavedeny obecní úřady.

Smíšená pravomoc politická a soudní nevyhovovala, a tak roku 1868 dochází k nové reorganizaci, která opět odlučuje správu soudní a politickou. S platností od 31. 8. 1868 se okresy stávají zase jen soudními okresy a pro správu politickou se soudní okresy sdružují opět v jeden správní politický okres. Tento stav platí v podstatě až do roku 1938. Ani vznik samostatného Československa ani organizace politické správy podle zákona č. 125 ze dne 14. 7. 1927 (v platnosti od 1. 12. 1928) nepřinesly podstatnou územní změnu.

Převážná část litoměřického okresu patřila k území, které bylo na podzim roku 1938 odtrženo od Československa a připojeno k Německé říši. Na tomto odtrženém území započaly svoji činnost orgány německé státní správy. Dne 18. 11. 1938 bylo vydáno nařízení, jímž se rušil název okresní úřad a byl zaveden nový název – Landrat. Zároveň byla rozpuštěna dosavadní okresní zastupitelstva a okresní výbory, jejichž pravomoc převzal Landrat. Vydáním zákona o Sudetech dne 14. 4. 1939 skončilo období provisoria a na území Sudet byla zavedena pevná organizace politické správy, která vydržela až do května 1945. Na místo bývalých okresních soudů nastupují úřední soudy (tzv. Amtsgericht). Malé území na levém břehu Labe bylo připojeno k politickému okresu Roudnice nad Labem a bylo součástí tzv. Protektorátu Čechy a Morava.

Dne 8. 5. 1945 s blížícím se koncem války a postupující Rudou armádou vystoupil v Litoměřicích na veřejnost Revoluční okresní národní výbor, který postupně přebíral správu v okrese a budoval novou správu na území předválečného litoměřického okresu. Většina obyvatel však byla německé národnosti, proto byl Okresní národní výbor přetvořen v Okresní správní komisi (od 1. 6. 1945) a teprve po volbách v květnu 1946 byl opět vytvořen Okresní národní výbor v Litoměřicích. U menších samosprávných celků byly zavedeny místní národní výbory. Obce připojené k roudnickému okresu v roce 1938 byly v létě 1945 opět připojeny k litoměřickému okresu.

Podstatné změny přinesla územní reforma platící od 1. 1. 1949. Bylo zavedeno krajské zřízení a území litoměřického okresu bylo podstatně změněno. Litoměřický okres byl zařazen do kraje Ústí nad Labem, bylo z něj vyčleněno Lovosicko, které bylo do roku 1960 samostatným okresem a okres ztratil řadu obcí ve prospěch okresů Ústí nad Labem, Roudnice nad Labem a Česká Lípa. Z jiných okresů byly připojeny dvě obce.

Základní podmínky pro změny v organizačním a kompetenčním vývoji okresních národních výborů přinesl zákon č. 36/1960 Sb. o územním členění státu, jímž byly vytvořeny nové hranice krajů a okresů. Tímto nařízením byl k litoměřickému okresu opět připojen okres Lovosice (oddělený v roce 1949) a okres Roudnice nad Labem, který byl samostatným okresem již od roku 1855. Činnost okresních národních výborů byla ukončena po komunálních volbách v listopadu 1990 a podle zákona č. 425/1990 Sb. je nahradily okresní úřady.

Novodobé okresní úřady ukončily svoji činnost v roce 2002 správní reformou zavádějící krajské zřízení, jenž na našem území trvá dodnes.

Celkový počet archivních souborů a běžných metrů

Archiv pečuje o 1623 fondů v celkovém rozsahu 4287 bm.

Výběr nejdůležitějších fondů

1. Instituce státní správy politické, finanční, justiční

Politická správa

Okresní úřady

Okresní úřad Litoměřice I. (1795) 1850–1938 (1956); Okresní úřad Roudnice nad Labem (1818) 1855–1945 (1962); Okresní úřad Libochovice 1855–1866; Okresní úřad Lovosice 1855–1868; Okresní úřad Štětí 1855–1866; Okresní úřad Úštěk, 1855–1868.

Landráty

Landrat Litoměřice, 1938–1945.

Okresní národní výbory

Okresní národní výbor Litoměřice, (1921) 1945–1990 (2002); Okresní národní výbor Roudnice nad Labem, 1945–1960; Okresní národní výbor Lovosice (1945) 1949–1960.

Národní výbory

Městský národní výbor Litoměřice 1945–1990; Městský národní výbor Roudnice nad Labem 1945–1990; Městský národní výbor Lovosice (1944) 1945–1990, Městský národní výbor Úštěk 1945–1990; Městský národní výbor Štětí 1945–1990; Městský národní výbor Libochovice (1941) 1945–1990; Městský národní výbor Terezín 1945–1990; Městský národní výbor Třebenice 1945–1990.

Finanční správa

Berní úřady

Berní správa Litoměřice 1936–1949; Berní správa Roudnice nad Labem (1790) 1850–1949 (1957); Berní úřad Libochovice (1718) 1850–1949 (1951); Berní úřad Lovosice 1929–1949; Berní úřad Štětí 1936–1947; Berní úřad Úštěk 1936–1947; Okresní finanční správa Litoměřice 1968–1990.

Justiční správa

Okresní soudy

Okresní soud Litoměřice 1850–1977; Okresní soud Roudnice nad Labem 1850–1960; Okresní soud Lovosice 1850–1958; Okresní soud Libochovice 1850–1949; Okresní soud Štětí 1850–1938 (1941); Okresní soud Úštěk (1801) 1850–1938 (1947).

Úřední soudy

Úřední soud Litoměřice 1938–1945; Úřední soud Lovosice 1938–1945; Úřední soud Štětí 1938–1945; Úřední soud Úštěk 1938–1945 (1946).

Úřední zastupitelství

Úřední zastupitelství Litoměřice 1938–1944.

Okresní prokuratury

Okresní prokuratura Litoměřice 1945–1993; Okresní prokuratura Roudnice nad Labem 1949–1960; Okresní prokuratura Lovosice 1949–1960.

Advokátní kancelář

Advokátní kancelář Emil Margulies, Dr. Litoměřice 1895–1938.

2. Instituce samosprávné

Archivy měst

Archiv města Litoměřice 1300–1945 (1951); Archiv města Roudnice nad Labem 1576–1945 (1950); Archiv města Bohušovice nad Ohří 1762–1945 (1962); Archiv města Hoštka 1406–1939; Archiv města Budyně nad Ohří 1302–1945 (1950); Archiv města Lovosice 1600–1945 (1950); Archiv města Štětí 1467–1945 (1950); Archiv města Terezín (1762) 1780–1942 (1948); Archiv města Třebenice 1433–1945 (1949); Archiv města Úštěk (1480) 1517–1945; Archiv města Libochovice 1507–1945 (1951).

Archivy obcí

178 fondů archivů obcí.

Okresní samospráva

Okresní výbor Litoměřice (1843) 1870–1929 (1936); Okresní výbor Roudnice nad Labem 1865–1929; Okresní výbor Lovosice (1843) 1878–1928; Okresní výbor Štětí (1843) 1866–1928; Okresní výbor Libochovice (1858) 1865–1928 (1937); Okresní výbor Úštěk (1843) 1866–1928.

Další samosprávné instituce

Terezín Ghetto – samosprávné oddělení technické a stavební, Terezín, 1942–1945.

3. Církevní fondy

Děkanský úřad Litoměřice (1650) 1653–[1956]; Vikariátní úřad Budyně nad Ohří (1643) 1768–1940; Vikariátní úřad Úštěk 1786–1946.

Farní úřad Německé evangelické církve augsburského vyznání Litoměřice 1888–1945; Židovská náboženská obec Radouň 1825–1938.

4. Školy

Gymnázia a reálky

Gymnázium Litoměřice 1650–1938; Gymnázium J. Jungmanna Litoměřice 1945–1996; Gymnázium Roudnice nad Labem, 1877–1998; Gymnázium Lovosice 1953–2003.

Odborné školy

Střední průmyslová škola chemická Lovosice 1950–1991; Střední zemědělská technická škola Litoměřice 1945–1973; Integrovaná střední škola Litoměřice 1945–2007; Střední zdravotnická škola Litoměřice, 1989–1998; Vyšší škola pro dívky (německá) Litoměřice, 1939–1945; Vyšší škola pro chlapce (německá) Litoměřice 1938–1943; Zemská vyšší škola hospodářská Roudnice nad Labem 1864–1964; Vyšší sociální a pedagogická škola Litoměřice 1949–1999; Veřejná obchodní škola Litoměřice 1938–1949 (1950).

Hlavní školy

Hlavní škola Litoměřice 1791–1865; Měšťanská hlavní škola Libochovice 1893–1959.

Místní školy

106 fondů škol.

5. Hospodářské instituce

Podniky

Knihtiskárna Dr. Karl Pickert, s. r. o. (1854) 1919–1939; Elektrický podnik Bohušovice nad Ohří 1914–1947.

Finanční ústavy zřizované městy

Spořitelna Libochovice 1877–1951; Spořitelna Lovosice 1873–1948; Spořitelna Roudnice nad Labem 1889–1942; Spořitelna Štětí 1885–1948; Městská spořitelna Terezín 1870–1954: finanční ústavy pod městskou správou.

Finanční ústavy zřizované zastupitelskými okresy

Okresní spořitelna a záložna Litoměřice 1897–1952; Česká státní spořitelna, okresní pobočka Roudnice nad Labem 1969–1991.

6. Jiné

Spolky

Germania veslařský spolek (německý) Litoměřice 1897–1935; Měšťanská beseda Litoměřice 1862–1938; Ostrostřelci (německý) Litoměřice 1803–1938; Sionistický spolek Litoměřice 1918–1923; Včelařský spolek Roudnice nad Labem 1895–1972; Zpěvácký spolek Hlahol, Roudnice nad Labem 1929–1938; Občanská beseda Bohušovice nad Ohří 1869–1956.

Politické strany

NSDAP – okresní vedení, Litoměřice 1939–1945; KSČ – okresní výbor Litoměřice 1945–1989; KSČ – okresní výbor Lovosice 1948–1960; KSČ – okresní výbor Roudnice nad Labem 1945–1960.

Organizace

Svaz protifašistických bojovníků – okresní výbor Litoměřice 1949–2007.

Zdravotnická zařízení

Všeobecná nemocnice Litoměřice 1850–1974; Nemocnice s poliklinikou Roudnice nad Labem (1888) 1902–1959.

Cechy

Cech krejčích a kožešníků Budyně nad Ohří 1570–1890; Cech řezníků Budyně nad Ohří 1557–1914; Cech zedníků Litoměřice 1652–1880; Cech sládků a pivovarníků Litoměřice 1645–1857; Cech ševců Roudnice nad Labem 1609–1873; Cech krejčích Třebenice 1663–1862.

Kulturní instituce

Okresní vlastivědné muzeum Litoměřice (1902) 1945–2002; Proud – redakce regionálních novin Litoměřice 1961–1985; Socialistická akademie – okresní výbor Litoměřice 1955–1990; Okresní kulturní středisko Litoměřice 1961–1990.

Osobní pozůstalosti

Heinrich Ankert (1832) 1880–1940 (1947); Hans Rothlauf 1918–1940; Ferdinand Blumentritt (1853) 1870–2006; Antonín Janda 1866–1932 (1943); Václav Kratochvíl 1834; Václav Pařík, MUDr. 1851–1901 (1967); Miroslav Richter 1948–2004; Ervín Špindler 1866–1918; August Švagrovský 1861–1931; Václav Jindřich Veit 1829–1864 (1904).

Sbírky

Sbírka razítek, pečetidel a tiskařských štočků [1900]–[1970]; Sbírka negativů [1925]–[1945]; Sbírka – notový materiál 1802–1920; Autografy významných osob – sbírka 1650–1945.

Depozita

viz církevní fondy

Knihovna

Archivní knihovna obsahuje na 15 000 svazků odborné literatury. Jsou zde zastoupeny pramenné edice, monografie týkající se světových i národních dějin. Poměrně bohatá je i literatura regionální.

Literatura o archivu

BECHYNĚ, Josef. Soupis archivních fondů k 1. lednu 1967, Litoměřice 1967.

KOPIČKA, Petr (red.). Stručný průvodce: Česká republika – Státní oblastní archiv v Litoměřicích, Litoměřice 2007.

KŘIVKA, Josef. Státní archiv v Litoměřicích: Průvodce po archivních fondech, Praha 1963.

MACEK, Jaroslav. Státní archiv v Litoměřicích: Průvodce po archivních fondech, Praha 1956.

TOMAS, Jindřich. Dějiny okresního archivu Litoměřice, nepublikovaný rukopis.

Porta fontium

Hlavní menu

Jste zde