Státní okresní archiv Liberec

Archiv

Státní okresní archiv Liberec
Vilová 339/24
460 10 Liberec 10 - Františkov

tel.: +420 488 577 812
fax: +420 488 577 813

E–mail: sokaliberec@soalitomerice.cz
web: http://www.soalitomerice.cz/content/soka-liberec

Působnost archivu se vztahuje na území okresu Liberec.

První pokusy uspořádat staré liberecké písemnosti provedl sekretář soukenického společenstva Ludwig Hübner již na konci 19. století, když bylo nutno přestěhovat městské písemnosti ze staré (renesanční) radnice do radnice nově postavené. Zde v městské spisovně byly nejstarší spisy uloženy i za první republiky. V době II. světové války byly archiválie uschovávány v protileteckých krytech, či jiných místech na venkově.

Novodobá historie archivu v Liberci začala oficiálně dne 1. dubna 1947, kdy byl na popud liberecké expozitury archivu Ministerstva vnitra (spravující bývalý říšský archiv) zřízen Městský archiv v Liberci. Byl podřízen osvětovému referentovi Ústředního národního výboru Liberec.

Dne 1. září 1948 nastoupil jako vedoucí archivu prom. hist. Vladimír Ruda, absolvent archivní školy, a okamžitě začal pro archiv shánět finance a prostory. Po několika variantách byl nakonec jako sídlo archivu vybrán dům v Moskevské ulici čp. 23, mimo vlastních prostor i se dvěma byty – pro odbornou archivní sílu a archivního zřízence. Po stavebních úpravách byly do archivu přebírány rozptýlené archiválie (mj. městské listiny z pancéřové skříně v Severočeském muzeu, či městské písemnosti uložené za války v kryptě kostela sv. Vavřince v Jablonném v Podještědí), četnými dary vytvářena archivní knihovna (kmenová periodika jako např. Reichenberger Zeitung, Reichenberger Deutsche Volkszeitung a Reichenberger Tagesbote darována z Archivu hlavního města Prahy).

Své archivy a mnohdy i městské archiváře měly na území dnešního libereckého okresu mimo Liberec obce Český Dub, Frýdlant, Hodkovice nad Mohelkou, Hrádek nad Nisou, Chrastava, Jablonné v Podještědí, Osečná, Nové Město pod Smrkem, Stráž nad Nisou, Vesec a Vratislavice nad Nisou.

Po vzniku Jednotného národního výboru v roce 1949 se kompetence Městského archivu v Liberci rozšířila na okres Liberec a část bývalého soudního okresu Jablonné v Podještědí; archiv tak dohlížel na většinu výše zmíněných městských archivářů. Od roku 1953 archiv přešel pod správu referátu vnitřních věcí Jednotného národního výboru, od roku 1954 Městského národního výboru Liberec.

Na základě vládního nařízení o organizaci archivní péče byly v roce 1954 zřízeny okresní archivy ve Frýdlantě a v Liberci, které pečovaly o písemnosti bývalých městských archivů v rámci frýdlantského a libereckého okresu mimo samotný Liberec, pro nějž i nadále samostatně fungoval městský archiv.

Od roku 1955 byla řízením okresního archivu pověřena Marie Karásková, v roce 1956 archiv začal sídlit v Moskevské ulici 18b, v malé budově ve dvoře, hned naproti městskému archivu, a rozrostl se o další dvě osoby. Po delším jednání archiv získal depozitář v bývalé továrně na tř. Zdeňka Nejedlého 42 (dnes tř. Dr. Milady Horákové), stávající v místech dnešní teplárny. Po zajištění technických prací sem byl přestěhován jednak archiv z Moskevské ul. 18, jednak další písemnosti z obcí, škol, farních úřadů, spolků, mj. i z obcí z bývalého okresu Turnov, připojených po správní reformě v roce 1960. Tehdy byl do depozitáře přestěhován i materiál Okresního archivu ve Frýdlantě, který v roce 1954 vznikl z frýdlantského městského archivu. Sídlil ve frýdlantské radnici a vedl jej nejprve František Siegmund, po něm Václav Procházka. Později přibyly ještě písemnosti z městského archivu z Hrádku nad Nisou (1962) a z Osečné (1964).

Protože vedoucí okresního archivu Liberec měla v roce 1963 odejít do důchodu, navrhla archivní správa sloučit Okresní archiv Liberec a Městský archiv v Liberci. Stalo se tak v polovině roku 1962. Ředitelem nově spojeného okresního archivu byl jmenován Vladimír Ruda, sídlo archivu zůstalo v Moskevské ul. 23.

Depozitář na tř. Zdeňka Nejedlého stál na místě, kde se plánovala stavba teplárny, navíc byl několikrát vykraden, proto se hledalo náhradní řešení uložení archiválií. To se našlo v podobě již upravovaného římskokatolického kostela sv. Antonína Paduánského v Ruprechticích, kam musely být archiválie v roce 1969 během tří (!) dnů přestěhovány. V roce 1992 byl kostel církvi navrácen a archiválie opět stěhovány. Putovaly nejen do archivu v Moskevské ulici, ale především do nově získaného depotu v Machníně – původně textilní továrny a posléze skladu civilní obrany. Sem dorazily také archiválie z Českodubska, uložené na nevytápěné půdě Muzea Karoliny Světlé v Českém Dubu (1992). Personálně neobsazená pobočka v Českém Dubu byla téhož roku zrušena.

V roce 1993 opustil okresní archiv po 45 letech dům v Moskevské ulici, na jehož statiku byl již od roku 1984 vydán havarijní výměr, a přestěhoval se do postupně adaptovaného františkovského areálu zrušeného Geologického střediska Stavoprojektu Liberec, (etapa I., 1992–1994), do sousedící autoopravny (etapa II., 1996–1997), bývalých dílen (etapa III., 1998–1999) a skladů podniku Potraviny Ústí nad Labem (etapa IV., 2000–2001). Přestavbu budov završila parková úprava celého areálu (etapa V., 2001–2003), kladně a často s jistým překvapením oceňovaná přicházející veřejností.

V důsledku správních reforem (a zániku okresních úřadů na konci roku 2002) byl liberecký okresní archiv od 1. srpna 2002 převeden pod Státní oblastní archiv v Litoměřicích.

V listopadu 2004 byla v SOkA Liberec zřízena restaurátorská dílna, pro péči o písemnosti nejen archivu domovského, ale i okolních okresních archivů. V prosinci 2011 byla zrušena badatelna v depozitáři v Machníně, materiál ke studiu se badatelům dováží do badatelny v Liberci-Františkově.

V současné době v archivu pracuje sedm odborných archivářů, tři restaurátorky, hospodářka, údržbář a uklizečka.

Přehled archivních souborů

Vertical Tabs

Obecný popis fondů

Státní okresní archiv v Liberci spravuje fondy institucí, organizací a jednotlivců z okresu Liberec, který je od reformy správy roku 2000 součástí Libereckého kraje společně s okresy Semily, Česká Lípa a Jablonec nad Nisou. Jedná se zejména o fondy vzniklé z činnosti složek státní správy (politických, soudních, finančních) a samosprávy (archivy obcí a měst) do roku 1945 a po roce 1990, národních výborů na okresní a nižší úrovni, úřadů z doby okupace, škol, různých organizací (cechů, spolků, složek Národní fronty atd.) a osob působících na území libereckého okresu.

Okres Liberec se rozkládá na území, jež bylo před rokem 1938 tvořeno politickými okresy Liberec, Frýdlant a částečně Český Dub a soudními okresy Liberec, Chrastava, Frýdlant, Nové Město pod Smrkem a Český Dub. Během 2. světové války převážná část tohoto území spadala do oblasti Říšské župy Sudety, kde byla dočasně zavedena německá správa po vzoru pruské. Odtržené území patřící dnes do Libereckého kraje bylo rozděleno na městský okres Liberec a venkovské okresy Liberec a Frýdlant.

Po skončení 2. světové války byla ustanovena Okresní správní komise Liberec, do níž krom Velkého Liberce spadaly všechny obce bývalých soudních okresů Chrastava a Liberec a dočasně i některé obce z někdejšího soudních okresů Mimoň a Český Dub. Již v listopadu 1945 však došlo k obnovení činnosti libereckého magistrátu a obce soudních okresů Liberec a Chrastava vytvořily nový okres Liberec-venkov pod správou okresní správní komise Liberec-venkov. Od 8. července 1946 byl zřízen Okresní národní výbor Liberec.

Pro bývalé soudní okresy Frýdlant a Nové Město pod Smrkem fungovalo ONV Frýdlant.

MNV Liberec a ONV Liberec se na základě zákona č. 142/1949 v května 1949 spojily do Jednotného národního výboru Liberec. O čtyři roky později byl ke dni voleb Jednotný národní výbor opět rozdělen na ONV a MěNV Liberec.

Zákonem č. 36/1960 Sb. došlo k podstatné změně v rozloze okresu Liberec. K okresu Liberec byly připojeny obce bývalého politického okresu Frýdlant a část okresu Turnov (Českodubsko). Naopak obce bývalého soudního okresu Jablonné v Podještědí (připojeného v roce 1949) byly začleněny do okresu Česká Lípa. Městský národní výbor Liberec byl podřízen pod pravomoc ONV Liberec.

Roku 1960 také došlo k první vlně připojování malých obcí k větším v sousedství a centralizaci jejich správy, které pokračovalo v ještě větší míře v následujících desetiletích, zejména v letech 1976, 1980 a 1985. V tomto období došlo např. ke značnému rozšíření Liberce. Po roce 1990 se část obcí integrovaných často bez ohledu na jejich historický vývoj a potřeby opět osamostatnila.

K zániku ONV Liberec došlo usnesením rady ONV 211/MR/90 v návaznosti na zákon o obcích (367/1190 Sb.) a o okresních úřadech (425/1990 Sb.). Od 24. 11. 1990 byli odvoláni funkcionáři, zaměstnanci přešli pod nově vzniklý Okresní úřad Liberec. Okresní úřad fungoval do 31. 12. 2002.

Celkový počet archivních souborů a běžných metrů

Archiv pečuje o 2097 fondů v celkovém rozsahu 6053,84 bm.

Výběr nejdůležitějších fondů

1. Instituce státní správy politické, finanční, justiční

Politická správa

Okresní úřady

Okresní úřad Frýdlant (1783) 1850–1938; Okresní úřad Liberec, (1847) 1850–1945 (1951).

Landráty

Landrat Frýdlant 1938–1945; Landrat Liberec (1881) 1938–1945.

Okresní národní výbory

Okresní národní výbor Frýdlant (1921) 1945–1960 (1965); Okresní národní výbor Liberec (1942) 1945–1990 (2001).

Městské a místní národní výbory

Městský národní výbor Liberec (1910) 1945–1990 (1995); Městský národní výbor Český Dub (1936) 1945–1990; Městský národní výbor Frýdlant 1945–1989 (1990); Městský národní výbor Hejnice 1945–1990 (1991); Městský národní výbor Hodkovice nad Mohelkou (1929) 1945–1990 (2005); Městský národní výbor Hrádek nad Nisou 1945–1990; Městský národní výbor Raspenava 1945–1989 (1991); Městský národní výbor Vratislavice nad Nisou (1926) 1945–1980 (1992); Městský národní výbor Nové Město pod Smrkem 1945–1990.

Finanční správa

Berní úřad Frýdlant (1843) 1850–1949; Berní správa Frýdlant 1912–1937; Berní úřad Český Dub 1883–1937; Berní správa Český Dub 1928–1937.

Justiční správa

Okresní soudy

Okresní soud Český Dub (1585) 1850–1945; Okresní soud Frýdlant (1549) 1850–1960; Okresní soud Chrastava (1721) 1850–1957; Okresní soud Liberec (1558) 1850–1984; Okresní soud Nové Město pod Smrkem (1806) 1850–1943.

Úřední soudy

Úřední soud Český Dub 1938–1945; Úřední soud Frýdlant v Čechách (1936) 1938–1945; Úřední soud Chrastava (1928) 1938–1945; Úřední soud Liberec (1855) 1938–1945 (1963).

Okresní prokuratury

Okresní prokuratura Liberec (1939) 1948–1993; Okresní zastupitelstvo Český Dub 1865–1928; Okresní zastupitelstvo Frýdlant 1865–1928; Okresní zastupitelstvo Chrastava 1869–1938 (1945).

Jiné

Okresní statistická správa Liberec 1945–1992.

2. Instituce samosprávné

Městské archivy

Archiv města Liberec 1537–1945 (1956); Archiv města Český Dub 1512–1945; Archiv města Frýdlant 1500–1945; Archiv města Hodkovice nad Mohelkou 1649–1945; Archiv města Hrádek nad Nisou 1581–1945; Archiv města Chrastava 1565–1945 (1953); Archiv města Nové město pod Smrkem (1548) 1584–1945 (1952); Archiv města Hejnice 1820–1945 (1949).

Archivy obcí

134 fondů archivů obcí; Archiv obce Donín 1651–1945; Archiv obce Doubí 1541–1945 (1947); Archiv obce Horní Růžodol 1870–1942; Archiv obce Lázně Libverda 1785–1945; Archiv obce Loučná 1716–1945 (1949); Archiv obce Mníšek 1634–1945; Archiv obce Nová Ves u Chrastavy 1555–1945 (1946); Archiv obce Osečná 1549–1945; Archiv obce Ruprechtice 1868–1940; Archiv obce Růžodol I. 1896–1938 (1948); Archiv obce Staré Pavlovice 1865–1945 (1948); Archiv obce Stráž nad Nisou 1653–1945 (1949); Archiv obce Vratislavice nad Nisou 1670–1945; Archiv obce Grabiszice (Görlachischem) (Polsko) 1673–1788.

Okresní samospráva

Okresní zastupitelstvo Liberec-venkov (1864) 1865–1938; Okresní zastupitelstvo Český Dub 1865–1928; Okresní zastupitelstvo Frýdlant 1865–1928; Okresní zastupitelstvo Chrastava 1869–1938 (1945).

3. Církevní fondy

Arciděkanský úřad Liberec 1700–1945 (1951) a dále 34 fondů farních úřadů, např.: Farní úřad Bílý Kostel nad Nisou 1723–1949; Farní úřad Český Dub 1681–1953 (1962); Farní úřad Frýdlant 1653–1946; Farní úřad Hejnice 1760–1945; Farní úřad Hodkovice nad Mohelkou 1728–1948; Farní úřad Hrádek nad Nisou 1647–1949; Farní úřad Chrastava 1771–1958; Farní úřad Jindřichovice pod Smrkem 1733–1962; Farní úřad Vratislavice nad Nisou 1700–1945; Farní úřad Žibřidice 1705–1944.

4. Školy a školství

Okresní školní rada Liberec-město 1869–1945.

Gymnázia a reálné školy

Reálka Liberec 1837–1938; Německé gymnasium Liberec 1872–1944; České státní reálné reformní gymnasium Liberec 1919–1938; Gymnázium F. X. Šaldy Liberec 1945–1990.

Odborné školy

Textilní škola Liberec 1855–2002, Obchodní akademie Liberec 1909–1993.

5. Hospodářské instituce

Podniky

Jan Liebieg a spol. Liberec 1799–1946 (1956); Textilana a. s. Liberec (1939) 1945–2004; Liebieg Johann a spol. (Svárov) 1846–1944; Továrna Franz Schmitt Český Dub 1843–1945 (1946); Ignaz Ginzkey, výroba koberců a přikrývek, v. o. s., Vratislavice nad Nisou II 1890–1945.

Finanční instituce

Česká záložna Liberec 1890–1945; Liberecká spořitelna, Liberec 1848–1945 (1949); Okresní národní pojišťovna Liberec 1945–1953.

6. Jiné

Spolky

Německý turistický spolek Liberec, (1871) 1884–1945 (Gebirgsverein für Jeschken–Isergau); Vlastivědný spolek Liberec 1833–1944; Alpský spolek Liberec 1904–1944; Česká beseda (1830) 1863–1999; Střelecký spolek Chrastava (1527) 1601–1871 (1931); Spolek střelců Liberec 1791–1936; Spolek starých německých studentů Liberec 1887–1935; Divadelní ochotnický spolek "Jan Durych" Liberec 1945–1956.

Politické strany, Národní fronta

KSČ – okresní výbor Frýdlant v Čechách 1947–1960; KSČ – okresní výbor Liberec I. 1947–1960; KSČ – okresní výbor Liberec II. 1960–1989; KSČ – městský výbor Liberec 1947–1990; Občanské fórum Liberec 1989–1991; Národní fronta – okresní výbor Frýdlant v Čechách 1948–1960; Národní fronta – okresní výbor Liberec (1948–1990).

Cechy

Cech kovářů Osečná 1590–1762; Cech mlynářů Chrastava 1653–1871; Cech pekařů a mlynářů Osečná 1567–1945.

Kulturní instituce

Divadlo F. X. Šaldy Liberec 1832–2011; Redakce Die Zeit Liberec 1939–1945; Naivní divadlo Liberec 1945–2011; Liberecké výstavní trhy a. s. Liberec 1957–2008; Oblastní galerie Liberec 1969–2003; Park kultury a oddechu Liberec 1975–1992; Zoologická zahrada Liberec 1972–2004; Správa městských kin Liberec (1936) 1966–1991; Okresní kulturní středisko Liberec 1969–1990.

Osobní pozůstalosti a rodinné archivy

Rodinný archiv Liebiegů 1821–1944; Rodinný archiv Turnwaldů 1845–1948; Patrimoniální archiv Gondorf u Koblenze nad Rýnem (SRN) 1361–1801; Jaro Beran 1876–1962; Erich Gierach, Dr. 1908–1943; Hermann Hallwich, Dr. 1854–1901; Ludvík Hübner 1867–1918; Jan Kögler 1904–1949; Viktor Lug, Dr. (1532) 1878–1944; Josef Nastoupil 1916–1959; Miloslav Nevrlý, RNDr. 1954–2008; Vladimír Ruda, promovaný historik 1922–1990; Svatopluk Technik, ing. arch. 1945–2009.

Sbírky

Sbírka obrazů, fotografií a fotonegativů 1866–2001; Sbírka soudobé dokumentace, Liberec – okres 1850–2012; Sbírka map a plánů 1720–2007.

Depozita

viz církevní fondy

Knihovna

Odborná knihovna obsahuje základní díla z oboru historie a dostupnou literaturu z pomocných věd historických a archivnictví. Soustavně shromažďuje regionální vlastivědnou literaturu libereckého okresu, včetně rozsáhlého souboru regionálních periodik. Dále se zaměřuje na česko-německé vztahy, německou menšinu, Sudety a v neposlední řadě na textilní průmysl. Knihovní katalog v současné době eviduje cca 17 822 svazků knih, 1912 titulů periodik a 2975 článků. Katalog je badatelům přístupný online, knihy se zapůjčují pouze k prezenčnímu studiu.

Literatura o archivu

CHOCHOLOUŠKOVÁ, Hana. Archivnictví na Liberecku a Státní okresní archiv v Liberci. In: Fontes Nissae, ročn. I. (2000), s. 182–185.

CHOCHOLOUŠKOVÁ, Hana. Cechovní písemnosti ve Státním okresním archivu v Liberci. In: Fontes Nissae, roč. III. (2002), s. 188–205.

CHOCHOLOUŠKOVÁ, Hana. Fondy obecních úřadů uložené ve Státním okresním archivu v Liberci. In: Fontes Nissae, roč. IV. (2003), s. 103–132.

CHOCHOLOUŠKOVÁ, Hana. O fondech Státního okresního archivu v Liberci. In: Fontes Nissae, roč. II. (2001), s. 182–186.

CHOCHOLOUŠKOVÁ, Hana. Osobní fondy ve Státním okresním archivu Liberec. In: Fontes Nissae, roč. XII. (2011), s. 255–270.

CHOCHOLOUŠKOVÁ, Hana. Školství a jeho fondy v okrese Liberec. In: Fontes Nissae, roč. VI. (2005), s. 116–155.

CHOCHOLOUŠKOVÁ, Hana. Vladimír Ruda, promovaný historik: (Sobotka 1. 9. 1922 – Liberec 15. 12. 1990). In: Fontes Nissae, roč. XIII. (2012), č. 2., s. 95–96.

Státní archiv v Jablonci nad Nisou. Průvodce po archivních fondech, zprac. kolektiv pracovníků pod vedením Václava Lukáše. Praha: Archivní správa Ministerstva vnitra, 1956 (Průvodce po archivních fondech; Sv. 3).

Porta fontium

Hlavní menu

Jste zde