Národní archiv

Archiv

Národní archiv
Archivní 4
149 01 Praha 4 – Chodovec
(2. – 11. oddělení a útvar ředitelky)

Milady Horákové 133
166 21 Praha 6 – Dejvice
(pouze 1. oddělení)

tel.: +420 974 847 240
fax: +420 974 847 214

E–mail: na@nacr.cz
web: www.nacr.cz

Působnost archivu se vztahuje na území České republiky.

Stručná historie archivu

Dějiny Národního archivu sahají až do raného středověku a jsou spojeny s první písemností vytvořenou na území tehdejšího českého státu. Počátky listinného archivu panovnického rodu Přemyslovců, dnes známého jako Archiv České koruny, spadají do 12. století. Další archiválie vznikaly u postupně zřizovaných ústředních správních institucí, počínaje českou královskou kanceláří, jejíž činnost je doložena rovněž ve 12. století. Vlastní archiv, dříve nazývaný stará registratura, prokazatelně existoval roku 1567. Název archivu odpovídal vždy názvu příslušné vrcholné instituce, která jej spravovala. Počínaje 16. stoletím byl nejprve archivem české kanceláře a české komory, od počátku 20. let 17. století starého českého místodržitelství, od roku 1749 reprezentace a komory, od roku 1763 českého gubernia, od roku 1850 pak českého místodržitelství.

Záhy po vzniku samostatného Československa byla vytvořena řada rezortních archivů, mj. v souvislosti s realizací spisové rozluky s Rakouskem. Nejvýznamnějšími byly Archiv ministerstva vnitra a Československý státní archiv zemědělský. Slibné náběhy k vytvoření vertikální archivní sítě však zastavil vleklý kompetenční spor mezi ministerstvem vnitra a ministerstvem školství a národní osvěty. Okupací pohraničí v roce 1938 a vytvořením Protektorátu Čechy a Morava v roce 1939 byly snahy o legislativní úpravu československého archivnictví na několik let přerušeny. Archivy sice vykonávaly za války svoji běžnou činnost, hlavní pozornost však byla věnována záchraně archiválií před zničením.

Po skončení druhé světové války se sice otázka vytvoření jednotné archivní organizace dostala do popředí zájmu, ale teprve 7. 5. 1954 bylo přijato vládní nařízení č. 29 o archivnictví. Podle něho vznikla síť archivů tvořená ústředním státním archivem, krajskými, okresními a místními archivy, které spravovaly veškerý archivní materiál v Československu. Řízení archivnictví připadlo rezortu ministerstva vnitra. Národní archiv, resp. jeho přímý předchůdce Státní ústřední archiv, vznikl 1. 10. 1954 začleněním bývalého Archivu země České do Ústředního archivu ministerstva vnitra a následně 1. 1. 1956 se rozrostl ještě o Ústřední zemědělsko-lesnický archiv. Postavení archivu vymezoval statut vydaný rozkazem ministra vnitra č. 32 z 28. 4. 1955, podle kterého byl Státní ústřední archiv vědecko-výzkumným ústavem ministerstva vnitra, jemuž byly svěřeny do odborné archivní péče soubory archivního materiálu, fondy (sbírky) ústředních úřadů, orgánů a institucí.

Statut archivu z roku 1955 platil až do roku 1970, kdy byl výnosem ministra vnitra ČSR s účinností k 1. 4. 1970 nahrazen statutem novým. Postavení archivu jako vědecko-výzkumného ústavu ministerstva vnitra ČSR se sice nezměnilo, ale archiv byl označen jako zálohová rozpočtová organizace přímo podřízená ministerstvu vnitra ČSR. Po schválení archivního zákona č. 97/1974 Sb., který nahradil vládní nařízení o archivnictví z roku 1954, byl s účinností od 1. 3. 1976 vydán nový statut, podle něhož byl Státní ústřední archiv ústavem ministerstva vnitra, které jej přímo řídilo a spravovalo. Archivu bylo ponecháno postavení hlavního vědecko-výzkumného pracoviště v oblasti archivnictví a příbuzných vědních oborů v Československu.

Po vzniku samostatné České republiky byla výnosem ministra vnitra č. 4 ze dne 31. 12. 1993 zřízena sekce archivní správy při civilně správním úseku ministerstva vnitra, jejíž organizační součástí se stal také Státní ústřední archiv a sedm státních oblastních archivů. Archiv se stal přímou součástí ministerstva vnitra, neměl právní subjektivitu, ani vlastní statut a organizační řád. Tato situace trvala až do 31. 7. 2002, poté se v rámci provádění reformy veřejné správy stal Státní ústřední archiv podle zákona č. 320/2002 Sb. samostatnou organizační složkou státu přímo řízenou ministerstvem vnitra. Dne 1. 1. 2005 vstoupil v platnost zákon č. 499/2004 Sb. o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů. Kromě nových úkolů přinesla tato zákonná norma i změnu názvu – Státní ústřední archiv se stal Národním archivem, který jako správní úřad a ústřední archiv státu i nadále přímo řídí ministerstvo vnitra. Národní archiv se stal organizační složkou státu, jejíž chod upravil organizační řád vydaný pokynem ředitelky č. 2 z 28. 4. 2009.

Přehled archivních souborů

Vertical Tabs

Literatura o archivu

Dějiny archivu a struktura fondů

130 let Zemského archivu. Praha, SÚA 1993. 127 s.

25 let Státního ústředního archivu v Praze. Praha, SÚA 1980. 226 s.

40. výročí Státního ústředního archivu v Praze. Praha, SÚA 1994. 153 s.

Aby na nic a na nikoho nebylo zapomenuto. K jubileu ústředního archivu českého státu 1954–2004. Praha, SÚA 2004. 247 s.

KOLLMANN, Josef. Dějiny ústředního archivu Českého státu. Praha, Archivní správa MV ČR 1992. 710 s.

Z dějin Státního ústředního archivu v Praze a jeho předchůdců. Praha, SÚA 1995. 75 s.

ARchivní budovy

Státní ústřední archiv v Praze a jeho sídla. Praha, SÚA 2001. 126 s.

DRAŠÁROVÁ, Eva. Provozně–technická budova Archivního areálu Chodovec. Zkušenosti z provozu nového objektu. In: , Roč. 53, č. 2 (2003), s. 75–84.

Průvodce po fondech a sbírkách

Průvodce po Ústředním archivu ministerstva vnitra v Praze. Praha, Ministerstvo vnitra 1952. 225 s., obr. příl. (SAP 2, 1952, č. 2).

Průvodce po archivních fondech. II. Praha, AS MV 1955. 221s., 12 obr.

Bavarika